Velký průvodce volbami: Jaká máte práva a co se nesmí?

Kdo může volit?

Právo volit má občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl 18 let a je podle zákona způsobilý. Občané, kteří budou v době voleb mimo své trvalé bydliště, si mohou předem od příslušného obecního úřadu, kde jsou vedeni ve stálém seznamu voličů, vyžádat voličský průkaz. S ním pak mohou hlasovat v kterémkoliv okrsku.

Jak se volí?

Hlasovací lístky obdrží volič nejpozději tři dny před volbami. Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost pasem nebo občanským průkazem. Pokud volí na voličský průkaz, odevzdá ho komisi. Poté dostane prázdnou obálku a komise mu případně může vyměnit chybějící či poškozené hlasovací lístky.

Pokud se občan nemůže dostavit do volební místnosti například ze zdravotních důvodů, může požádat obecní úřad a okrskovou volební komisi, aby za ním přišli s urnou domů nebo do nemocnice.

Jak se lístky upravují?

Volič musí jít do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků a tam vložit do obálky jediný lístek - kandidátní listinu vybrané strany. Na něm může zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u čtyř jmen vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné písemné úpravy nemají vliv. Obálku pak volič vhodí do volební schránky.

Jak volit v zahraničí?

Lidé s českým občanstvím, kteří dlouhodobě pobývají v zahraničí, mohou hlasovat na zastupitelských úřadech. Musí se ale předtím nechat zapsat do zvláštního seznamu voličů. Pokud budou chtít volit mimo místo svého zahraničního bydliště, musí mít navíc voličský průkaz. O ten požádají zastupitelství, pod nějž náleží.

Pokud chce v cizině hlasovat český občan, který vyjel pouze na krátkodobou návštěvu, stačí mu voličský průkaz. Voliči v zahraničí budou letos vybírat z kandidátů pro Středočeský kraj.

Kroužkování

Volič může označit jména nejvýše 4 kandidátů na hlasovacím lístku přednostními hlasy. Jestliže některý z kandidátů získá takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi.

V případě, že tuto podmínku splní více kandidátů, vytvoří se pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující původní pořadí kandidáta na hlasovacím lístku. Pokud není odevzdán dostatek přednostních hlasů, pak v rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic obdrží mandáty kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.

Ústavní zásady volebního práva

Všeobecnost – stanovuje, že právo volit mají všichni zletilí občané ČR bez jakýchkoliv omezení týkajících se rasy, barvy pleti, příslušnosti k národu nebo k národnosti, jazyka, pohlaví, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení.

Rovnost – princip, podle kterého má každý volič jeden hlas a váha všech hlasů je stejná. Toto pravidlo se promítá do praktické konstrukce volebního systému, kdy je vyžadováno, aby jednoho poslance volil stejný nebo téměř stejný počet voličů.

Přímost – volba je prováděna přímo voličem. Právo volit nesmí být žádným způsobem převedeno na jinou osobu. V některých zemích je možné volit v zastoupení (Belgie, Francie, Nizozemsko), kde zastupující volič učiní konkrétní krok, ke kterému je pověřen. V České republice toto možné není.

Tajné hlasování – tato zásada znamená, že nesmí být možné spojit voliče s odevzdaným hlasem.

Volební kampaň

Zákon nestanoví přesný okamžik zahájení volební kampaně, ani okamžik jejího ukončení, stanoví pouze časové omezení pro specifické činnosti, které jsou definovány jako součást volební kampaně. Podle obecného principu musí volební kampaň probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech a politických stranách nebo koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje, informuje psp.cz.

Zákon o volbách do Parlamentu ČR stanoví, že starosta každé obce může vyhradit 16 dnů před volbami plochu pro výlep plakátů. Plocha přitom musí být na základě principu rovnosti zpřístupněna všem kandidujícím subjektům. Pro volby do Poslanecké sněmovny je pro zaregistrované volební subjekty vyhrazeno v České televizi a v Českém rozhlase po 14 hodinách bezplatného vysílání. Tato doba je mezi kandidující subjekty rozdělena rovným dílem. Vysílání musí být ukončeno 48 hodin před zahájením voleb.

Ve volebních místnostech je zakázána volební agitace. Zákon o volbách do Parlamentu ČR zakazuje určité činnosti, aby byly vytvořeny rovné podmínky všech kandidujících subjektů. Zejména je upraveno zveřejňování předvolebních průzkumů. Přestupku se dopustí osoba, která v době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování zveřejní předvolební a volební průzkumy. Přestupek projednává krajský úřad příslušný podle místa bydliště fyzické osoby. Pokuta za tento skutek může být až 30 000 Kč. Zveřejní-li tyto údaje právnická osoba, může být potrestána krajským úřadem příslušným podle místa sídla právnické osoby pokutou až do výše 500 000 Kč.

Volební systém a mandáty

Celkový počet platných hlasů, které byly odevzdány na celém území státu, se vydělí celkovým počtem volených poslanců (200) a tento podíl se zaokrouhlí na jednotky. Výsledek je tzv. republikové mandátové číslo, které udává, kolik hlasů je v celostátním průměru potřeba pro zvolení jednoho poslance. Republikovým mandátovým číslem se vydělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Výsledkem je počet mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům. Volební kraje jsou území shodná se samosprávnými kraji a s územím hlavního města Prahy.

V současné době se jako matematická metoda pro převod hlasů na mandáty využívá D'Hondtův volební dělitel. Tento systém spočívá v dělení počtu platných hlasů získaných ve volebních krajích pro každou z politických stran, politických hnutí a koalic, které postoupily do sčítání, řadou přirozených čísel (1, 2, 3...). Mandáty jsou přidělovány podle velikosti takto vzniklých podílů. Všechny podíly se proto seřadí podle velikosti a vytvoří se seznam tolika podílů, kolik je přidělovaných mandátů v příslušném volebním kraji. V případě rovnosti podílů je pro pořadí rozhodující počet získaných hlasů. Za každý podíl obsažený v seznamu se politické straně, hnutí nebo koalici, o jejíž podíl jde, přikáže jeden mandát.