Zvrat v kauze Nagyová: Policie přišla o část důkazů

"Česká advokátní komora zapečetěné a u ní uložené věci dotčenému advokátovi vydala dne 24. ledna 2014," citoval server mluvčí ČAK Ivu Chaloupkovou. Komora dříve odmítla vyšetřovatelům dokumenty poskytnout, protože žalobci a policisté prý nemají právo do nich nahlížet. Chaloupková také zmínila povinnost advokátů zachovávat mlčenlivost.

V případě Jindry, který dříve pracoval také jako poradce exministrů Petra Bendla a Martina Kuby (oba ODS), neměli vyšetřovatelé souhlas komory s nahlížením, a věci proto skončily po domovní prohlídce zapečetěné u advokátní komory. Ani soud poté podle Chaloupkové k nahlížení nevydal souhlas.

Olomoucký státní zástupce Ivo Ištvan je ale jiného názoru, soud podle něj dospěl k závěru, že policie věci zajistila v prostorách, kde advokát nevykonává svoji praxi. Opatření kvůli povinnosti mlčenlivosti, tedy povolání zástupce advokátní komory, proto nebylo třeba.

Žalobci ovšem už dříve podotkli, že případná ztráta důkazů příliš celou kauzu neovlivní. "Dokazování by tím samozřejmě bylo ztížené, ale neznamená to, že se vyšetřování zdrží. Holt místo 50 důkazů jich bude třeba 35, ale není to věc, která by podstatným způsobem narušila délku vyšetřování," uvedl loni v září Ištvanův kolega Martin Brzobohatý.

Rozsáhlá razie ÚOOZ proběhla v Praze a na dalších místech republiky loni v polovině června, primárně cílila na prorůstání podnikatelských struktur do chodu hlavního města. Jednou z osob, na které se policie zaměřila, byl právě Rittig. Policie ho podezřívá, že spolu s lobbistou Romanem Janouškem, podnikateli Peterem Ďuricou, Jiřím Tomanem a bývalým státním zástupcem Liborem Grygárkem manipuloval s veřejnými zakázkami a ovlivňoval vyšetřování některých kauz.

Sám Rittig to ale v dřívějším rozhovoru pro Českou televizi odmítl. "V mém příběhu jsem spojován s lidmi, které jsem nikdy neviděl. S panem Janouškem jsem se za poslední dva roky viděl jednou a s panem Grygárkem asi třikrát," podotknul. Za červnovou razií vidí machinace pražských podnikatelských skupin.

Kauza Nagyová se týká údajného podplacení tří exposlanců ODS výměnou za složení mandátu. Exposlance ale Nejvyšší soud vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Další částí případu je údajné zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování zaměstnanců úřadu vlády a manželky expremiéra Petra Nečase (ODS). Kriminalisté se k oběma případům dostali na základě prověřování podezření na údajnou zločineckou skupinu složenou z podnikatelů a lobbistů.