Češi vnímají Velikonoce převážně jako tradiční jarní svátek

Jak dále ukázal aktuální průzkum společnosti SANEP, jako tradiční křesťanský svátek vnímá Velikonoce 30,6% dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace. Volným pondělkem jsou pak velikonoční svátky pro 20,5% dotázaných a jako nejvýznamnější křesťanský svátek vnímají oslavu zmrtvýchvstání Ježíše Krista 8,6% respondentů.

O Velikonocích si 23,5% respondentů užívá den volna, respektive prodloužený víkend. Více jak šestina dotázaných (16,1%) věnuje čas během velikonočních svátků jednomu z tradičních velikonočních zvyků, kterým je malování vajíček. Beránka či mazanec peče 12,9% dotázaných a pomlázky plete 11,1% dotázaných. Přednost rozmanitým televizním pořadům před činnostmi spojenými s velikonočními svátky dává 10,9% dotázaných. Duchovním činnostem se během tohoto nejvýznamnějšího křesťanského svátku věnuje 7,1% respondentů. Na tradiční velikonoční koledu vyráží 8,6% dotázaných. Počet koledníků však bude celkově vyšší, neboť na koledu vyráží zejména populace mladší osmnácti let, která není v reprezentativním vzorku společnosti SANEP zahrnuta. Jiné aktivitě, mezi které můžeme zařadit i pracovní aktivity, se pak během Velikonoc věnuje 9,3% respondentů.

Z uvedených výsledků šetření společnosti SANEP vyplývá, že nadpoloviční většina (55,8%) většinově ateisticky založené společnosti, holduje tradičním velikonočním zvykům. Je tak zřejmé, že křesťanské tradice, na nichž stojí česká historie a kultura má hluboké kořeny a je bezpochyby součástí českého kulturního dědictví, které není dotčeno ani nevěřící většinou domácí populace.

Téměř tři pětiny obyvatel České republiky (59,9%) jsou rovněž toho názoru, že státním svátkem by se měl stát i Velký pátek (pátek před Velikonocemi), jež připomíná smrt Ježíše Krista na kříži.

Případné referendum by se však v otázce zda má či nemá být Velký pátek státním svátkem podle většinového názoru, konat nemělo. Proti konání referenda na toto téma se totiž v souhrnu vyjádřilo 57,2% dotázaných.