Pozor v přírodě: Riziko kousnutí klíštětem dosahuje stupně devět z deseti

V nemocnicích se léčí nejzávažnější případy. Celkem bylo v roce 2012 hlášeno v ČR 573 onemocnění klíšťovým zánětem mozku, loni 625. S touto diagnózou bylo předloni hospitalizováno 522 lidí. V témže roce bylo hlášeno 3304 případů lymeské boreliózy, loni 4646. S touto diagnózou bylo v nemocnicích předloni 1861 lidí, u dalších 994 byla potvrzena poté, co byli přijati s následnými komplikacemi. Data mají na webu statistici.

Počty onemocnění klíšťovým zánětem mozku se v předchozích deseti letech pohybovaly mezi 507 v roce 2004 a 1029 v roce 2006. Kolísání počtu hospitalizovaných odpovídá vývoji celkového počtu hlášených případů. Průměrná délka hospitalizace klesla ze 17,4 dne v roce 1994 na 12,1 dne v roce 2012. Z loňských 522 hospitalizovaných bylo 312 mužů a 210 žen.

Z pacientů léčených v roce 2012 s lymeskou boreliózou bylo 920 mužů a 941 žen. Vzhledem ke způsobu léčby této infekce a v závislosti na závažnosti průběhu a stadiu záchytu se v nemocnicích léčí v akutní fázi pouze část pacientů. Počty hospitalizovaných v letech 1994 až 2012 kolísají podle počtu hlášených případů, nejvíc se jich léčilo v nemocnici v roce 1995, a to 2542.

Mýtus: Klíště skáče ze stromů

Fakt: Klíště obecné žije v trávě nebo na keřích ve výšce do jednoho metru podle svého vývojového stádia. Nejníže se pohybují larvy, které se přisávají na drobné savce, jako různí hlodavci. Výše pak žijí nymfy (předstupeň dospělého klíštěte), které se mohou snadno přichytit na srst vašich čtyřnohých miláčků. Nejvýše se pak setkáváme s dospělým klíštětem, které parazituje na člověku.

Mýtus: Klíště žije jenom v lese

Fakt: Lesy, především listnaté a smíšené jsou sice doménou klíštěte, setkat se však s nimi můžete i na zahrádce, na louce či procházce v městském parku, na březích řek a rybníků, okrajích lesních cest a různých strží. Obecně se klíště vyskytuje všude, kde je tráva vyšší než 20 cm. Výrazně méně bývá klíšťat v jehličnatých lesích bez porostu a na prosluněných suchých místech.

Mýtus: Klíšťata jdou po "sladké" krvi

Fakt: Klíšťata se orientují podle čichu. Vnímají lidské pachy, tělesné teplo a zvýšené množství oxidu uhličitého, který člověk a jiní tvorové vydechují. Mýty o změně složení potu po požití piva či česneku nikdy nebyly vědecky potvrzeny. Odpudivý účinek mají pouze repelenty, které mají však dočasný efekt, proto na ně nelze stoprocentně spoléhat, varuje server pozorkliste.cz.

Mýtus: Na světlé oblečení klíšťata nejdou

Fakt: Barva oblečení nehraje důležitou roli. Světlá látka má jen tu výhodu, že na ní klíště snáze zahlédnete a můžete jej rychleji odstranit. Vedle světlé barvy je vhodné volit i hladký materiál, po kterém klíště hůře šplhá. Do přírody jsou tedy ideální dlouhé světlé kalhoty, nejlépe dole zakončené gumou nebo nohavicemi zastrčenými do ponožek.