Celiakie? Příspěvek na péči dívka nepotřebuje, rozhodl soud

Podmínky, za kterých lze přiznat příspěvek na péči, upravuje zákon o sociálních službách. V případě mladistvých zmiňuje devět rovnocenných základních životních potřeb, které slouží k posouzení stupně závislosti na pomoci druhých. Jde například o mobilitu, orientaci, komunikaci, osobní aktivity, péči o zdraví, stravování, oblékání a hygienu.

Nárok na příspěvek vzniká v situaci, kdy člověk sám nezvládá alespoň tři z těchto potřeb. V projednávaném sporu požádali o příspěvek rodiče tehdy dvanáctileté dívky nemocné celiakií, která musí trvale dodržovat přísnou bezlepkovou dietu, ale jiná zdravotní omezení neměla.

Podle posudkových lékařů spadají dívčiny potíže jen do dvou zákonem vymezených oblastí: kromě stravování jsou to také osobní aktivity, protože rodiče musejí zajišťovat speciální stravovací režim třeba při školních výletech a podobně. Ve třetí oblasti, péči o zdraví, je ale dívka podle posudkové komise soběstačná. Potřeba pomoci při dodržování diety je totiž zohledněna už v oblasti stravování.

Dívka proto nebyla považována za osobu závislou na pomoci jiných ve smyslu zákona o sociálních službách. Sice vyžadovala každodenní mimořádnou péči, nenaplnila však podmínku tří nezvládnutých základních životních potřeb. Shodný názor jako lékaři mělo i ministerstvo práce a sociálních věcí, posléze Městský soud v Praze a nyní i NSS.

Dodržování diety podle názoru NSS spadá do základní potřeby stravování a nemůže být duplicitně vyhodnoceno ještě v rámci péče o zdraví.

Celiakální sprue (celiakie, glutenová enteropatie) je chronické celoživotní onemocnění, charakterizované trvalou nesnášenlivostí lepku (glutenu) a typickými zánětlivými změnami sliznice tenkého střeva. Tyto změny vedou k porušenému vstřebávání všech živin, minerálů, vitaminů i vody, stupeň této poruchy je odvislý od tíže postižení sliznice – proto se vyskytují různé klinické formy od plně rozvinutých až k formám neúplným či zcela bezpříznakovým.

Existuje asi pět forem celiakální sprue. Nejklasičtější je ta, která se projevuje malabsorpčním syndromem, což je soubor příznaků, které pramení z poruchy vstřebávání živin v tenkém střevě.

Pacienti bývají především slabí, výrazně hubnou a mají průjmy (z poruchy vstřebávání vody) vyznačující se žlutou barvou, protože nevstřebávají tuky. Slabost je podmíněna kromě nedostatečné výživy spojené s energetickým deficitem také chudokrevností (anémií). S tou je spojena i bledost pokožky a dušnost – pacientům se hůře dýchá.

Stejně jako se nevstřebává vitamin B12 důležitý pro krvetvorbu, nevstřebává se ani vitamin K, který v játrech zajišťuje tvorbu proteinů potřebných pro srážení krve (tzv. koagulačních faktorů). Nemocní mohou mít tudíž krvácivé stavy – modřiny, nadměrné krvácení z otevřeného poranění, nebo i skrytá (vnitřní) krvácení do kloubů, svalů a měkkých tkání.

Dále se obtížně vstřebává vitamin D, jeden z řídících činitelů metabolismu vápníku. Když chybí vitamin D, vápník se nedostává z požité potravy přes střevní stěnu do krve a hladina vápníku v krvi klesá. Organismus to kompenzuje odbouráváním vápníku z kostí, čímž vzniká tzv. metabolická osteopatie buď ve formě osteoporózy nebo osteomalacie. Obě nemoci se mohou projevovat bolestí v kostech a záškuby až křečemi, uvedl Vitalion.cz.