Dietrichsteinová ve sporu s Mikulovem: Soud musí znovu řešit vlastnictví hrobky

Otci žalobkyně Alexandru Dietrichsteinovi zabavil majetek československý stát bezprostředně po druhé světové válce. Argumentoval tím, že byl členem Henleinovy Sudetoněmecké strany (SdP). Dietrichstein proti zabavení majetku aktivně nevystupoval. Pokud by Dietrichsteinové byl majetek vydán, získala by nemovitosti v hodně několika desítek milionů korun.

Krajský soud ve věci pravomocně rozhodl v březnu 2017. Podle tehdejšího odůvodnění předsedy senátu Libora Daňhela byly důvody, proč okresní soud žalobu zamítl, správné. Výjimkou byla právě jen hrobka. Podle něj by se okresní soud měl v jejím případě věnovat tomu, zda je silnější právo na odnětí vlastnického práva nebo zda bylo porušeno právo na rodinný a soukromý život. "Jen tato námitka byla důvodná," řekl tehdy soudce.

Mluvčí Labudová uvedla, že okresní soud bude nyní v řízení na základě rozhodnutí krajského soudu pokračovat. Vzhledem k tomu, že žalobkyně však podle ní už není právně zastoupena, musí soud rozhodnutí a případně další listiny doručovat na adresu jejího bydliště v Argentině, což je komplikované. "S ohledem na uvedenou skutečnost spočívající v časově náročném procesu doručování soud nyní nemůže sdělit, kdy konkrétně bude ve věci samé dále pokračovat," uvedla mluvčí.

Dietrichsteinová už v minulosti žádala vydání části majetku, nikoli však po městu, ale po státu. S touto žalobou, žádající vydání zámku v Mikulově nebo Kozího hrádku, ale u okresního soudu neuspěla. Dietrichsteinová se proti tomu odvolala ke Krajskému soudu v Brně, který jí také nevyhověl. Poté vznesla nárok také na majetek Mikulova.

Dietrichsteinové patřili několik staletí k nejvýznamnějším šlechtickým rodům na Moravě. Alexandr Dietrichstein (1899 až 1964) přišel po válce o rodový majetek na základě Benešových dekretů. Podle jeho dcery se tak stalo nezákonně. Břeclavský soud dospěl v minulosti k závěru, že konfiskace byla oprávněná.