Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření státní podpory, kterou Česká republika hodlá poskytnout provozovatelům zemského digitálního televizního vysílání (DTT), mimo jiné i České televizi (ČT). Šetření má posoudit, zda je pomoc v souladu s pravidly EU pro státní podporu, uvedla EK v dnešním sdělení. Zahájením šetření se nepředjímá jeho výsledek.
Komise má na základě svého předběžného posouzení pochybnosti o tom, zda je opatření v souladu s pravidly EU. Z tohoto důvodu se rozhodla zahájit hloubkové šetření a bude nyní dál zkoumat, zda jsou její obavy opodstatněné. Při hloubkovém šetření mají všechny zainteresované strany možnost předložit připomínky.
Příjemci opatření by byli čeští provozovatelé veřejnoprávního vysílání, a to Česká televize a dva soukromí provozovatelé DTT, České radiokomunikace a Digital Broadcasting.
Loni v červenci Česká republika sdělila Evropské komisi záměr kompenzovat provozovatelům DTT náklady na souběžné vysílání. Cílem opatření s rozpočtem zhruba 473 milionů Kč je zajistit, aby provozovatelé DTT uvolnili pásmo 700 MHz ze služeb pozemního vysílání. Opatření má pokrýt výdaje na modernizaci infrastruktury a provoz modernizovaných sítí souběžně s původními po dobu souběžného vysílání.
"V této fázi má komise na základě svého předběžného posouzení pochybnosti o tom, zda je opatření v souladu s pravidly EU pro státní podporu," uvádí se ve sdělení EK. Proto komise přistoupila k hloubkovému šetření.
EK se při vyšetřování zaměří hlavně na čtyři body. Jejím cílem je určit, zda opatření motivuje provozovatele DTT k tomu, aby vynaložili náklady na modernizaci sítí a souběžného vysílání televizních programů, a zda přináší podstatné zlepšení, které by trh sám o sobě bez veřejné podpory nezajistil. Bude také zjišťovat, zda je pomoc nejvhodnějším nástrojem k zajištění hladkého uvolnění pásma 700 MHz a obsahuje dostatečné záruky k zajištění toho, aby byla výše podpory omezena na nezbytné minimum.
Související
Století s televizory. První přístroj vynalezl Skot, u nás ho napodobil fyzik
Vláda schválila růst poplatků za televizi a rozhlas. Platit budou i majitelé telefonů
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
před 2 hodinami
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
před 2 hodinami
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
před 3 hodinami
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
před 4 hodinami
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
před 5 hodinami
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
před 6 hodinami
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
před 6 hodinami
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
před 7 hodinami
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
před 9 hodinami
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
včera
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
včera
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
včera
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
včera
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
včera
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
včera
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
včera
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
včera
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.
Zdroj: Libor Novák