Hodnocení ekonomické situace domácností se za poslední rok prudce zhoršilo

Hodnocení ekonomické situace domácností se za poslední rok prudce zhoršilo. Jedná se o největší propad ve vnímání lidí od vzniku samostatné ČR v roce 1993. Češi a Češky nyní situaci vnímají podobně jako za minulé krize před desetiletím. Ukázal to květnový průzkum mezi tisícovkou dospělých, který provedla agentura STEM ve spolupráci se společností KPMG.

Jako špatnou hodnotí ekonomickou situaci v zemi 83 procent dotázaných, před rokem to bylo 68 procent. Celkem 85 procent lidí pohlíží na další vývoj s obavami a nejistotou. Polovina mluví o zhoršení své finanční situace. Stejný podíl uvádí, že má potíže vyjít s příjmem. Ještě prudší růst cen pak očekává 43 procent dospělých.

"Zaznamenáváme poměr prudký propad hodnocení. Covidová pandemie a její důsledky se zčásti přelévají do situace, která je teď způsobena válkou na Ukrajině," uvedl sociolog STEM Martin Buchtík. Dodal, že společnost v minulých letech konjunktury bohatla a její nynější šok je daný také tím, na jaké ceny a nastavení rodinných rozpočtů byli lidé zvyklí. Svou životní úroveň považuje teď za špatnou téměř třetina dotázaných, před rokem to byla necelá čtvrtina. Pocit chudoby má 34 procent respondentů, loni v květnu to bylo 26 procent.

Za velmi špatnou považuje ekonomickou situaci v Česku 30 procent dotázaných. Minulý rok v září jich bylo 15 procent. Celkem na hospodářský stav země pohlíželo v květnu negativně 83 procent lidí, loni na začátku podzimu 63 procent. Podíl lidí s pozitivním vnímáním klesl od září z 36 na 17 procent. Celkem 52 procent lidí si myslí, že se vývoj neubírá správným směrem. Je to nejhorší výsledek za posledních deset let a druhý nejhorší za poslední čtvrtstoletí. Větší skepse než nyní panovala jen v roce 2012.

S obavami na vývoj v příštích 12 měsících pohlíží 45 procent respondentů a respondentek. O něco větší podíl byl jen v roce 2001 a 2010. Další dvě pětiny cítí nejistotu. Zbývajících 15 procent očekává další rok s nadějí, což je nejmenší podíl za sledované období od roku 1996. Podobná byla situace jen mezi lety 2010 a 2012.

Polovina lidí uvádí, že se jim za poslední rok finanční situace zhoršila. Podobné byly výsledky za minulé krize v letech 2011 až 2013. Celkem 49 procent v květnu sdělilo, že teď obtížně vychází s příjmem. Loni v září to bylo 47 procent. Podíl lidí s vážnými problémy pak od září vzrostl z 15 na 18 procent. "Přestože se příjmy snižují, tak se výrazně nemění schopnost s nimi vycházet," podotkl Buchtík. Dodal ale, že každé procento představuje zhruba 80.000 lidí.

Podle Buchtíka jsou výsledky podstatné pro nastavení cílené podpory potřebným. "Lidé, kteří vymýšlejí návrhy, nerozumí životu těch, kteří žijí od výplaty k výplatě. Nikdy to nezažili. Je pro ně mentálně složité vymyslet co dělat, tím pádem to (podpora) není efektivní," poznamenal sociolog.

Celkem 43 procent lidí očekává, že ceny v příštím půlroce porostou ještě strměji. Podle analytika KPMG Adama Páleníčka tak domácnostem nejvíc ubližují jejich očekávání. "Můžou mít poměrně významný vliv, mohou být naplňující. Jakmile se inflační očekávání zakoření, tak to bude těžké. V praxi to může dopadnout, že lidé budou chtít přidávat, podnikatelé budou zdražovat, může to být kolotoč, který nebude mít opodstatnění," uvedl Páleníček. Podle něj je řešení obtížné v situaci, kdy se stát v minulých letech růstu zadlužoval a navyšoval mandatorní výdaje. "Jediný potenciál je nedělat plošná opatření, která se bohužel teď dějí a spíš posilují inflaci. Spíš zjednodušit administrativu, aby se lidé k podpoře dostali," míní analytik.

Související

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.
Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

Více souvisejících

Ekonomika průzkumy

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

před 58 minutami

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 1 hodinou

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 2 hodinami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 3 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 3 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 7 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy