Pandemie covidu v Brně psychicky více zasáhla ženy, zjistili výzkumníci

Do studie se loni na jaře zapojilo při tvrdém lockdownu se zavřenými službami i hranicemi 715 Brňanů. Výsledky ukázaly, že výskyt zvýšeného stresu a depresivních symptomů v porovnání s obdobím před pandemií se zvýšil 1,4 krát až 5,5 krát. Zhoršení se projevilo ve všech věkových skupinách a bylo výraznější u žen," uvedl člen výzkumné skupiny Jan Sebastian Novotný

Ze studie vyplynulo, že i přes srovnatelné zhoršení u všech věkových skupin více duševně strádaly mladší ročníky. "Může to být způsobeno pracovní nebo studijní nejistotou potažmo pak finanční nestabilitou. Zároveň lze u starších věkových skupin předpokládat bohatší životní zkušenosti a snížená očekávání, což rovněž přispívá k obecně vyšší psychické odolnosti," uvedla Lipovská.

Jako hlavní rizikové faktory vyvolávající zhoršení psychického zdraví se podle ní ukázaly pocity osamělosti, vnímání nemoci covid-19 jako ohrožující a také například finanční dopady restriktivních opatření, nedostatek pohybu a zhoršení kvality spánku. Naopak jako ochrana se ukázala schopnost udržet si standardní úroveň fungování navzdory nepříznivým okolnostem.

"Sledovanému nárůstu výskytu stresu a depresivních symptomů i mnoha identifikovaným rizikovým faktorům lze předcházet, diagnostikovat je a léčit. Je proto nutné na tato zjištění včasně a cíleně reagovat nastavením vhodné psychologické a psychiatrické pomoci tak, aby se snížilo riziko navazující pandemie duševních poruch v populaci,“ upozornil člen výzkumného týmu Jan Sebastian Novotný. Tým z brněnského centra ve studii pokračuje. Jeho cílem je zachytit i dlouhodobé dopady na duševní zdraví Brňanů.