Soud řeší odškodné za stíhání v kauze islámské knihy, Sáňka chce téměř 10 milionů

Sáňka byl stíhaný kvůli šíření překladu knihy Základy tauhídu - Islámský koncept boha, hrozilo mu až desetileté vězení. Justice ho osvobodila.

Sáňka čelil obvinění z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, svou vinu od počátku odmítal. Obžaloba mu kladla za vinu, že zajistil překlad, vydání a distribuci textu od Bilala Philipse. Kniha je v některých státech zakázána. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva vnitra propaguje salafijský směr islámu, jenž hlásá netoleranci a nenávist k jiným náboženstvím.

Pravomocný zprošťující verdikt si muž vyslechl v květnu 2018, loni osvobození potvrdil ještě Nejvyšší soud. Sáňka pak požádal ministerstvo spravedlnosti o omluvu, deset milionů korun za nemajetkovou újmu způsobenou stíháním a 293.000 korun jako náhradu nákladů vynaložených na obhájce. Úřad mu přiznal omluvu, 233.000 na obhajobu a dalších 147.000 korun za nemajetkovou újmu.

Zbytek peněz nyní Sáňka vymáhá u Obvodního soudu pro Prahu 2. K jednání se dostavil, hovořit ale nechal svého právníka Pavla Kohúta. Ten uvedl, že částka poskytnutá za nemajetkovou újmu nereflektuje povahu věci, konkrétně masivní medializaci případu a přístup orgánů činných v trestním řízení k Sáňkově osobě.

Právník dnes vyčetl policii nepřiměřenou razii, dvanáctihodinovou domovní prohlídku a to, že Sáňkovo jméno uniklo do médií už v přípravném řízení. Muž pak údajně čelil výhružným telefonátům.

Novinářům právník vytkl to, že porušili presumpci neviny, když o jeho klientovi informovali jako o šiřiteli nenávisti. "Stíhání poškodilo jeho dobré jméno nejen u jeho partnerů a spolupracovníků, ale i u široké veřejnosti, která ho bude nadále vnímat jako islámského extremistu, ne-li jako teroristu," řekl Kohút.

Česko Sáňkovi další peníze platit nechce. Kateřina Tomášková z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových dnes podotkla, že stát podle ustálené judikatury odpovídá jen za excesy orgánů činných v trestním řízení. Nikoliv za to, co o konkrétním případu publikují novináři. "Pakliže s tím měl (Sáňka) problém, měl žalovat příslušná média. Stejně tak stát nemůže odpovídat za to, že mu (Sáňkovi) někdo vyhrožoval nebo za urážlivé či hrubé vyjadřování občanů v diskusních fórech," uvedla.

Případ souvisí s razií v pražských muslimských centrech z roku 2014. Policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu tehdy vnikl do objektů Ústředí muslimských obcí, Muslimské obce Praha a Islámské nadace nedaleko Václavského náměstí a na Černém Mostě. Na zásah, který se odehrál při páteční modlitbě, si stěžovala řada jejích účastníků včetně zahraničních diplomatů. Vnitro konstatovalo, že postup byl v pořádku.

Soudy pak řešily, zda je salafistické učení hnutím. Dospěly k závěru, že nikoliv, a že tedy Sáňka nemohl spáchat trestný čin propagace hnutí. Podle znalců je salafismus spíše teologickým směrem konzervativního islámu.