Těžba černého uhlí na Karvinsku bude pokračovat do příštího roku

Těžba černého uhlí na Karvinsku bude pokračovat do druhého kvartálu roku 2023. Schválilo to představenstvo OKD. Podle původních plánů měla těžba skončit letos. Vedení OKD zároveň zpracuje analýzu dalšího možného prodloužení těžby do roku 2025. Po dnešním jednání to novinářům ve Stonavě na Karvinsku řekli zástupci OKD a ministerstva financí.

"Požádali jsme jako ministerstvo financí představenstvo a dozorčí radu, aby zpracovaly analýzu možného pokračování těžby v dalších letech do roku 2025," řekl náměstek ministra financí Roman Binder. Souvisí to podle něj se zajištěním energetické bezpečnosti státu, zejména po invazi Ruska na Ukrajinu. Na jednání měl původně přijet ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), má ale covid-19 a je v izolaci.

"Vnímáme, že otázka zajištění energetické bezpečnosti je velmi důležitá, takže jsme požádali orgány společnosti, aby daly dohromady analýzu, která by přesně zmapovala tyhlety věci, jestli vůbec to pokračování je možné, a dále se potom touto otázkou budeme zabývat," řekl Binder.

Roman Sikora, který je předsedou představenstva OKD od minulého týdne, řekl, že jeho jednoznačným zadáním je posoudit všechny parametry a všechny možnosti dalšího pokračování těžby do roku 2025. "Na mimořádném představenstvu jsme v pátek schválili variantu pokračování těžby do druhého kvartálu 2023. Myslím si, že to je poměrně pozitivní zpráva pro tento region. Analýza, kterou budeme provádět a kterou posléze představíme jedinému akcionáři a hlavnímu majiteli, kterým je ministerstvo financí, nám potom určí další směr jak s OKD nakládat v budoucnu," řekl Sikora.

Mluvčí OKD Naďa Chattová uvedla, že letos plánuje OKD vytěžit zhruba 1,3 milionu tun uhlí, v první polovině příštího roku pak dalších 450.000 tun. Přípravy důlních pracovišť pro rok 2023 začaly v těchto dnech.

"Energetické uhlí máme prodáno na celý rok 2022, u koksovatelného jsou smlouvy o prodeji uzavřeny pro první polovinu letošního roku. V tuto chvíli jedou naplno tři poruby, postupně během letošního roku jich bude v provozu až pět. V roce 2023 plánujeme celkem čtyři poruby," uvedl Sikora.

Nejvíc uhlí, které nyní OKD vytěží, zůstává v Česku, další míří k odběratelům z okolních zemí. "V případě možného dalšího prodloužení těžby by OKD muselo s přípravami začít nejpozději letos v červenci," uvedla Chattová.

Sikora řekl, že parametrů, které se musí posoudit, je opravdu hodně. "Je to současná cena uhlí, která nemusí v cílovém roce být na takové úrovni, jako je dnes. Je to mezinárodní politická situace, která nahrává, nebo taky nenahrává konkurenčním dodavatelům na území České republiky v oblasti koksovatelného a energetického uhlí. Jsou to zaměstnanci nepochybně a je to celá řada ať už báňsko-geologických, ale především ekonomických vlivů," řekl předseda představenstva.

Analýzu by podle něj vedení OKD chtělo mít na stole v řádu týdnů. "Vidím to na konec června," řekl Sikora. Prioritním cílem je podle něj určit budoucnost lokalit Sever a Jih Dolu ČSM. Posouzení případného obnovení těžby v některém z dolů, kde už těžba skončila a které přešly pod státní podnik Diamo, ale bude rovněž předmětem analýzy.

Novým předsedou dozorčí rady OKD se stal rektor Slezské univerzity Pavel Tuleja. "Mým profesním zaměřením je ekonomie, jsem ekonom, a tady si myslím, že je jeden velký a zajímavý ekonomický problém, který je zapotřebí vyřešit," řekl Tuleja.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Těžbu postupně ukončuje, protože se dlouhodobě nevyplácela. Firma těží už jen v Dole ČSM. V OKD pracuje přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát.

Těžební firma má v současné chvíli zhruba 2650 vlastních zaměstnanců a 650 dodavatelských pracovníků. "Prodloužení těžby do druhé poloviny příštího roku znamená prodloužení pracovní činnosti a dodavatelských smluv pro stávající kolektivy příprav a rubání. Žádné nové kolektivy v tuto chvíli OKD vytvářet nebude," uvedla Chattová.

Související

Luiz Inácio Lula da Silva

Boj s fosilními palivy nabírá na intenzitě. Lula da Silva za něj pojede lobovat na summit G20

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil delegátům na konferenci COP30, že svůj návrh plánu pro přechod od fosilních paliv vezme na summit G20 v Johannesburgu, kde za něj bude aktivně bojovat. Učinil tak i navzdory zprávám, že petrostáty plán odmítají přijmout. Před odletem z konference COP30 v Belému tato vůdčí postava globálního jihu sdělila zástupcům občanské společnosti, že je připraven bojovat za svůj návrh na postupné ukončení využívání ropy, uhlí a plynu na jakémkoli fóru, které bude nutné.
uhlí

První návrh výsledku COP30 nečekaně oživuje myšlenku konce fosilních paliv

Objevil se první návrh textu možného výsledku konference COP30, který byl zveřejněn na webu OSN. Text, který formálně navazuje na „poznámku“ brazilského prezidenta Copu André Correa do Lago, je fascinující, protože obsahuje možnost odklonu od fosilních paliv. Jedná se o téma, které bylo sice dohodnuto jako klíčová rezoluce na COP28 v roce 2023, ale následně bylo v Baku a až dosud v Belému fakticky upozaděno a řešilo se jen na okrajových jednáních.

Více souvisejících

uhlí OKD Moravskoslezský kraj

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno před 54 minutami

před 2 hodinami

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 6 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 7 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Nečekaná linka v případu ozbrojeného učitele. Nedávno se viděl s předními politiky

Česko v týdnu zažilo dramatické pátrání po ozbrojeném muži, který byl nakonec dopaden v Praze, aniž by se komukoliv něco stalo. Policie během pátrací akce posílila ostrahu některých vládních budov. Jak totiž vyšlo najevo, hledaný muž byl minulý víkend v blízkosti premiéra Andreje Babiše (ANO) a jednoho z ministrů.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy