Více než tři čtvrtiny lidí si české zemědělství nejčastěji spojují s produkcí kvalitních potravin a dávají přednost domácím potravinám před zahraničními. O původ potravin se zajímají více než dvě třetiny populace, pro nejvíce lidí ale je důležitá cena. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Zemědělský svaz ČR z prosince loňského roku.
"O původ potravin se zajímá 68 procent populace, čtvrtina populace se o to zajímá vždy při jejich nákupu," uvádí výsledky průzkumu. České potraviny před zahraničními preferuje 78 procent respondentů a 52 procent uvedlo, že odebírá potraviny od lokálních zemědělců. Pro 88 procent dotázaných je při výběru potravin důležité datum spotřeby a pro 91 procent je důležitá cena. Zda se jedná o bio nebo ekologický výrobek je důležité pro 35 procent dotázaných.
To, že české zemědělství produkuje kvalitní potraviny, si podle průzkumu myslí 77 procent lidí. Proti výsledkům z roku 2020 si to ale myslí menší procento dotázaných. Podle 62 procent respondentů české zemědělství má malou diverzitu rostlin, podle poloviny dotázaných je udržitelné a 40 procent si myslí, že produkuje levné potraviny.
Jako jeden z nejzávažnějších problémů lidé v průzkumu označili plýtvání a vyhazování potravin, 74 procent lidí uvedlo, že se o tento problém zajímá. Jako problematické lidé také označili úbytek zemědělské půdy, sucho nebo zbytečné přepravování potravin, které lze vyprodukovat regionálně.
Čtvrtina lidí uvedla, že na českém zemědělství vnímá negativně vysoký dovoz potravin a více než pětina negativně vnímá dotace a nesoběstačnost. Podle 67 procent respondentů by se mělo Česko snažit být co nejvíce potravinově soběstačné. Stejné procento respondentů uvedlo, že stát dostatečně podporuje velké firmy a 62 procent dotázaných uvedlo, že podpora malých zemědělců je nedostatečná.
Z výsledků také vyplynulo, že lidé neočekávají, že by se situace v zemědělství měla v budoucnu výrazně měnit. Stát by se podle většiny respondentů měl zaměřit na udržování vody v krajině, pěstování více různých druhů rostlin nebo podporu malých zemědělců.
Průzkum se uskutečnil mezi 507 respondenty metodou on-line dotazníku mezi 7. a 13. prosincem 2021.
Související
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
Obchody v Evropě ochromil kyberútok. Lednice měly chladit, ale dělaly pravý opak
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák