V Česku bylo loni nelegálně 5677 cizinců, meziročně o 685 více

Vondrášek upozornil, že loňský nárůst počtu nelegálně pobývajících cizinců je pouze mírný. "Za posledních deset let to nejsou žádná alarmující čísla, ta byla alarmující pouze v roce 2015, zejména v srpnu a v září, kdy kulminovala migrační krize do Evropy," řekl. Celkový počet odhalených migrantů se tehdy vyšplhal na 8500, nejvíce jich pocházelo ze Sýrie. Podle Vondráška je nynější nárůst spojený spíše s ofenzivní prací cizinecké policie.

Nejpočetnější skupinu odhalených cizinců tvořili tradičně občané Ukrajiny, bylo jich o šest více než v předchozím roce. Následovali Moldavani, kterých přibylo o 263 na 831, a Vietnamci. Těch policisté v roce 2019 odhalili 356, meziročně o 38 více.

Při nelegálním pobytu loni policisté zajistili 5174 lidí, předloni to bylo 4653 lidí. Šlo o cizince, kteří do Česka přijeli legálně, ale zůstali zde i po uplynutí povolené doby. Nejvíce jich podle Majera bylo z Ukrajiny (1456), Moldavska (825), Vietnamu (353), Ruska (234) a Uzbekistánu (199). Dlouhodobě se nejvíce nelegálních cizinců zdržuje v Praze a v Jihomoravském kraji.

Běženců, kteří využili Českou republiku jako tranzitní zemi, přibylo loni meziročně o 75 na 266. "V tomto počtu byly zadrženy tři skupiny cizinců o počtu 13, osm a sedm a v ostatních případech se jednalo pouze o jednotlivce a malé skupiny," řekl Majer. Lidé cestovali podle něj převážně ze Slovenska nebo letecky ze zemí schengenského prostoru, většinou mířili do Německa. Nejčastěji šlo o občany Afghánistánu (84), Iráku (43), Sýrie (35) a Íránu (24).

Na vnější schengenské hranici, tedy na mezinárodních letištích, loni policie odhalila 503 lidí, meziročně o 164 více. Kromě pěti byli všichni zadrženi na Letišti Václava Havla v Praze. Téměř 85 procent z nich bylo zadrženo při cestě směrem do Česka.

Vondrášek doplnil, že na vnější hranici Evropské unie bylo loni zjištěno téměř 140.000 nelegálních migrantů, proti předchozímu roku jde zhruba o šestiprocentní pokles. Pro Českou republiku je podle něj nejvýznamnější tzv. Balkánská trasa.

Česká policie se podle náměstka na hraniční bezpečnosti EU podílí několik let. Loni bylo vysláno 235 českých policistů, kteří na vnější hranici EU sloužili, dalších 460 policistů cestovalo v rámci bilaterální spolupráce do Severní Makedonie a do Srbska.

Loni bylo podle Majera vydáno 7067 rozhodnutí o správním vyhoštění ze země, o 1354 více než předloni. Ve většině případů byli lidé vyhoštěni kvůli neoprávněné výdělečné činnosti. "Dlouhodobě opět převažují státní příslušníci Ukrajiny a Moldavska," dodal Majer. Nejvíce správních vyhoštění bylo vydáno v Praze a ve Středočeském kraji.