Víza dočasné ochrany v České republice dostalo už 322.822 ukrajinských uprchlíků

Česko udělilo v pondělí lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu 2799 speciálních víz. Je to stejně jako minulý týden. Za více než dva měsíce trvání války na Ukrajině dostalo víza dočasné ochrany v České republice 322.822 ukrajinských uprchlíků. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra na twitteru.

Nejvíce běženců je v Praze. Podle posledních údajů ministerstva dostalo v hlavním městě speciální víza přes 75.000 Ukrajinců. Pomoc pražského centra pro uprchlíky, které slouží pro Prahu a střední Čechy, dosud vyhledalo přes 80.000 lidí. Na začátku rusko-ukrajinského konfliktu se počty odbavených uprchlíků pohybovaly v tisících denně, nyní jde o stovky. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února.

Cizinecké policii se v pondělí nahlásilo 4774 běženců. Od začátku ruské agrese na konci února se jich zaregistrovalo 214.751. Nahlašovat se nemusí děti do 15 let, kteří podle posledních údajů tvoří zhruba třetinu uprchlíků. Ukrajinských uprchlíků ve věku 15 až 18 lety, kteří získali v ČR dočasnou ochranu, je necelých sedm procent, dospělých do 65 let téměř 59 procent a starších 65 let 3,5 procenta, plyne z údajů ministerstva k dnešku. Mezi dospělými Ukrajinci s dočasnou ochranou převažují s téměř 74 procenty ženy.

Uprchlíci musí od počátku týdne hlásit změnu adresy pobytu v České republice do tří dnů místo dosavadních 30. Stejně se zkrátila lhůta pro nahlášení u cizinecké policie po vstupu do Česka. Podle ministerstva vnitra to umožní například lépe využít ubytovací kapacity v jednotlivých obcích.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) splnilo prodloužení lhůty na 30 dnů svůj účel v době výrazně vyšších denních nárůstů počtu příchozích. V současné době je ale nutné, aby veřejná správa co nejdříve věděla o místě pobytu uprchlíků. Rakušan v polovině dubna uvedl, že se počet běženců v Česku ustálil na zhruba 300.000. Ministerstvo sice vydává další víza, někteří Ukrajinci ale z Česka odjíždějí.

Ukrajinci prchající před ruskou invazí dostávají v Česku víza dočasné ochrany, která jim umožňují v zemi pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování. Víza mohou získat uprchlíci z válečných oblastí i lidé z Ukrajiny, kteří v Česku žijí s povolením k přechodnému pobytu.

Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z poloviny měsíce odešlo z Ukrajiny od počátku bojů přes pět milionů lidí. Devadesát procent uprchlíků z Ukrajiny tvoří ženy a děti a většina míří do Polska.

Počet přijíždějících a odjíždějících uprchlíků se dle dopravců vyrovnal

Příjezdy a odjezdy uprchlíků z Ukrajiny po železnici se v posledních týdnech vyrovnaly. Do Česka stále týdně přijíždějí vlaky tisícovky běženců, stejný počet jich však ze země zároveň odjíždí, ať už dál na západ Evropy nebo zpět směrem na Ukrajinu. Celkový počet přepravovaných uprchlíků je pak zhruba na pětině březnových hodnot. Vyplývá to z informací dopravců pro ČTK.

Od začátku války vydalo Česko ukrajinským uprchlíkům dosud skoro 333.000 speciálních víz. Většinu uprchlíků v Česku tvoří ženy a děti. Vedle železnice cestují do země autobusy nebo auty.

Největší nápor cestujících dopravci zaznamenali v prvních týdnech konfliktu na Ukrajině, v dubnu už začal jejich počet postupně klesat. Spolu s tím naopak začal stoupat počet běženců, kteří z Česka odjeli. "V celkovém počtu se zvětšil podíl osob, které odjíždějí z ČR, ať už do Polska nebo na Slovensko, ale také do Rakouska nebo do Německa," řekl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Podle něj se tak nyní už u sledovaných mezistátních linek blíží poměr přijíždějících a odjíždějících vyrovnaným hodnotám.

Dráhy zároveň upozornily na to, že oproti prvním březnovým týdnům už vlaky nejsou tak přeplněné. "Kapacita vlaků v současnosti postačuje poptávce a je dostatek volných míst i pro běžnou frekvenci 'normálních' cestujících, kteří směřují do či ze zahraničí," podotkl Šťáhlavský.

Nižší poptávku po pravidelných spojích ze Slovenska a také humanitárních speciálů z Polska ve srovnání s počátkem března potvrdil i RegioJet. I tak je však podle manažerky RegioJetu Terezy Ptáčkové zájem stále velký. Podle ní to ale platí i pro spoje směrem na Ukrajinu. RegioJet od začátku konfliktu na Ukrajinu v závěru února přepravil do ČR přes 20.000 běženců z Ukrajiny.

Železniční dopravci do závěru dubna přepravili do ČR z Ukrajiny více než 120.000 uprchlíků. Naopak na Ukrajinu nebo k jejím hranicím od vypuknutí války vypravili 60 humanitárních spojů, které vezly více než 4000 tun humanitární pomoci.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než 5 milionů lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva a půl milionu Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Více než 700.000 lidí odešlo do Rumunska, přes 400.000 do Moldavska. Do Česka přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

Podobný počet lidí zamířil i na Slovensko či do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.

Související

Rusko, Kreml Analýza

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.
Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.

Více souvisejících

uprchlíci víza

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 5 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 6 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 8 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 13 hodinami

včera

Může se to táhnout roky. Po smrti horolezkyně Kolouchové nastal nový problém

Nový problém vyvstal v případu zesnulé horolezkyně Kláry Kolouchové. Ačkoliv panuje přesvědčení, že je Češka po smrti, zatím nebyla prohlášena za mrtvou. To klidně může trvat několik let, upozorňují experti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy