Šokující fakta o revizorech: Na kolik si přijdou z pokut?

Nejvíce si „chytači černých pasažérů" vydělají v Praze. Zde má 150 revizorů mzdový tarif mezi 13 410 a 16 470 korunami, přičemž střed je necelých 15 tisíc korun. Navíc však dostávají ještě třicet procent jako kolektivní výkonnostní odměnu a prémie za výkonnost, tedy za „čapnuté neplatiče". Ta dělá přibližně 10 700 korun měsíčně. Pokud hříšník zaplatí na místě, dostane revizor 100 korun, 125 korun dostane tehdy, když černý pasažér platí do 15 dnů od osudné přepravní kontroly, 40 korun, pokud pasažér nezaplatí ani do 15 dnů. „Průměrný plat revizora je zhruba 30 tisíc korun měsíčně. Taková je skutečnost," říká mluvčí Dopravního podniku hlavního města Praha Aneta Řehková. Podnik podle jejích slov v současné době neplánuje revizory nabírat ani propouštět.

A jak je na tom moravská metropole?

V Brně kontroluje pasažéry 45 revizorů, kteří mají tuto činnost jako hlavní pracovní poměr, za poslední tři roky jich ubyla čtvrtina. „Zda dojde do budoucna k nějakým změnám počtu revizorů, zatím nebudeme predikovat. Jejich počet se řídí aktuální potřebou," vysvětluje mluvčí Dopravního podniku města Brna Linda Hailichová. V jihomoravské metropoli berou revizoři v průměru 25 tisíc korun. „Z čehož pevná část představuje v průměru 60 procent této částky a zbytek jsou složky motivační," dodala Hailichová. Noční a víkendové příplatky jsou samozřejmostí i díky uzavřeným kolektivním smlouvám.

Být revizorem je v Ostravě slušné životbytí

V Ostravě pracuje padesát revizorů, kteří si vydělají v průměru 24 tisíc korun měsíčně. Dopravní podnik Ostrava zaměstnává cca 50 revizorů. Na rozdíl od Prahy nedostávají peníze podle počtu přistižených hříšníků. „Revizoři nejsou přímo zainteresovaní na počtu přistižených cestujících bez platného jízdního dokladu (fixní částka za černého pasažéra)," řekl Mediafaxu mluvčí Dopravního podniku Ostrava Miroslav Albrecht. Osmnáctiprocentní motivační část platu dostanou, pokud zvládnou sepsat dostatečný počet bezchybných záznamů z přepravních kontrol, doložit pořízené záznamy z přepravních kontrol s ohledem na kvalitu údajů uvedených na dohodě. V případě oprávněných stížností na revizory nemusí dostat odměnu v plné výši.

V Plzni pracuje 23 revizorů, o jejich platech ale tamní podnik nechce mluvit. „Výše platů revizorů je interní záležitost, kterou nebudeme zveřejňovat. Příplatky za noční služby jsou," napsala Mediafaxu Kateřina Fránová z Plzeňských městských dopravních podniků.

Kolik černých pasažérů revizoři ročně chytí?

V Praze loni kontroly uložily přes 280 tisíc postihů, což je skoro o 19 tisíc více než předloni, jak říká výroční zpráva dopravního podniku. Snížil se ale jejich celková suma vyjádřená v penězích, z 193,6 milionu korun v roce 2011 na 132,6 milionu korun v loňském roce.

Vzhledem k výrazné agresivitě některých cestujících se uskutečňují některé kontroly ve spolupráci s městskou policií. Takových kontrol se vloni uskutečnilo 155.

Občas k incidentu dojde a často může skončit tragicky „Velice často jsou naši zaměstnanci napadáni především verbálně, ale bohužel i fyzicky. Nejhorší případ se stal v listopadu 2012, kdy byl v zastávce revizor společně s příslušnicí městské policie cestujícím vyhozen z vozu," uvedla plzeňská mluvčí. Revizor dopadl na záda a v únoru musel jít na operaci zad. Od té doby je stále v pracovní neschopnosti. „Podle vyjádření ošetřujícího doktora to vypadá na invalidní důchod," dodala Fránová. Útoky na revizory končí nejčastěji naraženinami, škrábanci nebo vyvrknutými prsty.

S naraženými žebry a zády skončil i ostravský revizor, který byl měsíc v pracovní neschopnosti. Zajímavostí pak může být incident z poloviny července, kdy se jeden černý pasažér v Ostravě snažil vyskočit z okénka jedoucí tramvaje. Revizor ho dostal zpět, ovšem přitom si vymknul palec a natáhl vazy v zápěstí.

V Brně se v posledních letech počet úrazů revizorů snížil. „V letech 2011 a 2012 byli zraněni," konstatoval vedoucí tarifního odboru Vít Prýgl.

Z brněnských statistik jde také vyčíst, kdo nejčastěji jezdí načerno. V loňském roce (viz graf) se snížil poměr lidí, kteří jezdí bez jízdenky ve věkové kategorii do 25 let. „Za posledních pět let se snížilo zastoupení cestujících do 18 let mezi neplatiči ze 14 na šest procent a v kategorii 18 – 25 let dokonce z 37 na 26 procent," uzavírá Prýgl, podle kterého je důvodem poklesu jak výhodná nabídka předplatného, tak i preventivní činnost. Naopak ale přibývá neplatičů mezi lidmi nad 30 let.