Brno protne od severu k jihu podzemní dráha

"Podzemní dáha bude začínat na jihu Brna, povede pod centrem města od zastávky Zvonařka, kde projekt počítá s vybudováním nového železničního uzlu, přes současné hlavní nádraží, Moravské náměstí, Konečného náměstí, Šumavskou, Tererovu, Královopolskou, Technickou univerzitu a následně se napojí na železniční trať do Tišnova," popsala trasu Procházková.

Stavba brněnské podzemky se stane podle jejích slov součástí projektovaného severojižního kolejového diametru. "Ten kromě Brna navíc elegantně vyřeší obsluhu velké části jižní Moravy vysoce kapacitní železniční dopravou," řekla Procházková s tím, že diametr je ojedinělou stavbou, nemající v Česku obdobu.

Hejtmanova náměstkyně navíc soudí, že podzemka vyřeší i jednu z důležitých výhrad k nově budovanému brněnskému hlavnímu nádraží. "Zajistí propojení nového a současného starého nádraží kolejovou dopravou v nejfrekventovanějším severojižním směru," řekla Mediafaxu Procházková.

Studie, která posoudí vedení podzemní dráhy i souvisejících dopravních staveb a jejich nejvýhodnější vzájemné kombinace, bude podle slov Procházkové hotova ještě letos.

S projektem brněnské podzemky počítají městské i krajské politické reprezentace od roku 1998, postupně jej však upravovaly a doplňovaly v souvislosti s Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje. "Podzemní dráha propojí město Brno v nejfrekventovanějším severojižním směru, spojí město s okolím a připojí nové vlakové nádraží k centru metropole," vypočítala Procházková výhody.

Náklady na výstavbu podzemní dráhy, jejíž velkou část by měly pokrýt evropské peníze, zatím nejsou podle Procházkové přesně spočítány. "Podobný model napojení železnice a regionální dráhy nyní buduje i Vídeň v rámci svého projektu Bahnhofcity, a tamní radní počítají s náklady kolem jedné miliardy eur," řekla Mediafaxu náměstkyně hejtmana.

První přípravy projektů podzemní dráhy v Brně se přitom datují do poloviny 70. let. Tehdy vznikaly různé studie, které počítaly se zrušením celé tramvajové sítě ve městě. Kombinovaly také povrchové a podpovrchové tramvaje a uvažovalo se i o rychlém metru na pneumatikách či víceméně konvenční rychlodráze s visutými mosty.