Česko pokryl led, problémy jsou všude i na D1. Náledí a ledovka: Znáte rozdíl?

Na dálnici D1 na 246. kilometru nedaleko Němčic nad Hanou havarovalo ráno na zledovatělé vozovce v obou směrech několik aut. Policisté evidují celkem tři nehody, při jedné z nich se srazila čtyři osobní auta. Jeden člověk byl při nehodě lehce zraněn. Dálnice ve směru na Kroměříž musela být na několik desítek minut uzavřena.

Silnice v Olomouckém kraji pokryla dnes námraza. Tvořit se začala nejprve na Šumpersku a Jesenicku, s namrzlými silnicemi začali poté bojovat i silničáři na Olomoucku, Prostějovsku a Přerovsku. Kvůli ledovkám evidují policisté několik nehod, obešly se však většinou bez zranění. Silničáři jsou v terénu, řidiče nabádají k maximální opatrnosti.

Na Přerovsku přišla námraza podle silničářů po 08:00. "Sypeme, sypeme, sypeme. Někde to ještě klouže, pomalu to ale likvidujeme. Sjízdné je podle mých informací vše," řekl dnes ČTK dispečer přerovských silničářů. Na 15 posypových vozů je v terénu také na Prostějovsku. "Po dešťových přeháňkách se tvoří náledí, všechna technika je venku. Řidiči by měli dávat velký pozor, jsou místa, kam jsme se dosud nedostali. Horší je to na silnicích třetích tříd," uvedl dispečer prostějovských silničářů.

Silnice v Moravskoslezském kraji začaly namrzat. Největší problémy mohou řidiči očekávat hlavně na Bruntálsku a především pak v Ostravě a jejím okolí, kde se na cestách tvoří ledovka. Jen v Ostravě policisté kolem 09:30 řešili více než deset dopravních nehod a museli posílit výjezdové skupiny. ČTK to dnes řekly mluvčí Správy silnic Moravskoslezského kraje Šárka Vlčková a ostravská policejní mluvčí Gabriela Holčáková. Ledovka působí komplikace i v MHD, a to především u autobusové dopravy, která může mít výpadky.

"Ještě v noci byl klid a silnice byly sjízdné bez větších problémů. Ráno se však v některých místech regionu začala tvořit ledovka," uvedla Vlčková. Opatrní by řidiči měli být na Bruntálsku. "Ráno tam začalo drobně sněžit a mrholit a začala se tvořit ledovka. Cesty jsou namrzlé, sypače máme v terénu. Už od rána se silnice preventivně solily. Řidiči ale samozřejmě musí dávat pozor, protože není možné mít techniku úplně všude," řekla Vlčková.

Podobná situace je podle ní také na Ostravsku, kde už sice přestalo mrholit, ale silnice jsou stále namrzlé.

Výše položené silnice na jižní Moravě jsou sjízdné pouze se zvýšenou opatrností. Ta je nutná zejména na Blanensku, Vyškovsku a také na tamní části dálnice D1. Před 10:00 totiž v regionu začalo pršet. Teploty na jižní Moravě se pohybují od minus dvou do minus šesti stupňů Celsia. Vážná je situace na frekventované dálnici D1 u Vyškova, kde se ledovka tvoří mezi 236. a 253. kilometrem.

K tradičně problémovým oblastem při tvorbě náledí patří Olešnicko a okolí Kulířova na Blanensku a dále na Vyškovsku oblast u Ruprechtova a Račic. Do terénu již vyjely posypové vozy.

Mrznoucí déšť komplikuje dopravu v Libereckém kraji. Nehody řeší policie hlavně na Liberecku a Českolipsku, do 8:15 se obešly bez zranění. Na silnicích nižších tříd v horských oblastech je zledovatělá vrstva sněhu krytá posypem. Jablonec žádá řidiče i chodce, aby zvážili nutnost výjezdu autem či pochůzky.

"Dnešní silná ranní ledovka je opravdu výjimečná, Technické služby už časných ranních hodin postupně chemicky ošetřují silnice i chodníky ve městě," uvedl vedoucí oddělení správy komunikací jabloneckého magistrátu Pavel Kozák. Podle něj se chemicky ošetřuje i centrum města, protože inertní posypový materiál v těchto podmínkách nefunguje.

Ve výše položených oblastech Pardubického kraje je na silnicích často náledí. Vozovky někde pokrývá mrznoucí mrholení a námraza. Informuje o tom Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Opatrní by měli být řidiči zvláště na Hlinecku, Orlickoústecku, v okolí Skutče, Žamberka a v Železných horách. Mrznoucí déšť ale komplikuje dopravu například i na Holicku.

Královéhradecký kraj dnes ráno zasáhl mrznoucí déšť či mrholení. Na silnicích hrozí ledovka. Řidiči by také měli být pozorní při cestě do Krkonoš a Orlických hor, kde na silnicích ve vyšších polohách leží slabá vrstva ujetého sněhu. Hlavní silniční tahy v regionu byly dnes ráno po chemickém ošetření mokré, uvedli silničáři na svém webu. Teploty v kraji se ráno pohybovaly těsně pod bodem mrazu, a to i na hřebenech hor.

Silnice v Ústeckém kraji jsou po ránu většinou mokré a s opatrností sjízdné. Vyplývá to z informací silničářů. Teploty se na severu Čech v 6:00 pohybovaly od minus jednoho do plus jednoho stupně, v Krušných horách prší, na Děčínsku, Ústecku a Litoměřicku mrholí. Meteorologové upozorňují, že se ráno a dopoledne ojediněle může tvořit ledovka.

Namrzající déšť nebo déšť se sněhem začínají na některých místech Plzeňského kraje komplikovat dopravu. Platí to například i na dálnici D5 na Tachovsku, kde je mrznoucí déšť, informuje Ředitelství silnic a dálnic. Podle dispečera krajských silničářů Jiřího Slapničky je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Silnice místy namrzají, maximální opatrnost je třeba věnovat řízení především na úsecích, které se udržují jen pevným posypem. Solí ošetřované silnice jsou většinou mokré a s opatrností sjízdné, i ty ale mohou namrzat.

"Mezi 3:00 a 4:00 musely vyjet všechny sypače na Plzni-severu a na Tachovsku, začalo mrholit a mrzlo, přeháňky se postupně rozšiřují," uvedl.

Silničáři dnes ráno ke zvýšené opatrnosti nabádají ve Středočeském kraji zejména řidiče na rychlostních silnicích R4, R6, R7,R10 a plzeňské dálnici D5. Jejich vozovky jsou většinou mokré. Ze stejného důvodu jsou pouze s opatrností sjízdné silnice druhých a třetích tříd na Mělnicku, Mladoboleslavsku, Rakovnicku, Praze-západ a Praze-východ. Vyplývá to z informací ředitelství silnic a dálnic.

Mrznoucí déšť vytvořil v noci na dnešek na mnoha místech v Karlovarském kraji na silnicích ledovku. Teploty zůstaly i nad ránem několik stupňů pod nulou. Silničáři silnice chemicky ošetřují, nebezpečí ale hrozí například na mostech.

Ledovka, náledí a námraza: Jaký je v tom rozdíl?

Ledovka je průvodním jevem mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení. Vzniká v případech, kdy ve výšce je teplý vzduch a z něj prší a déšť padá na prochlazený zemský povrch, větve stromů, elektrická vedení apod. s teplotou pod 0°C. Vodní kapky se po dopadu na zem, předměty apod. rozlijí a okamžitě mrznou a vytvářejí ledovku - průhlednou vrstvu ledu s hladkým povrchem. Svojí extrémní hladkostí a kluzkostí značně ztěžuje až znemožňuje pohyb vozidel i chůzi chodců. Při delším a intenzivnějším mrznoucím dešti může vzniknout až několika centimetrová vrstva ledovky, která navíc láme větve a stromy a trhá elektrická vedení, informuje chmi.cz.

Vznik ledovky na rozsáhlém území často souvisí s celkovou změnou počasí. Po předcházejícím mrazivém počasí začne proudit teplý a vlhký vzduch, který přináší velkou oblačnost s deštěm v době, kdy zemský povrch ještě nestačil rozmrznout a ohřát se nad 0 °C. Zvláště zrádné je to v případech, kdy se inverze s mrazem a mrznoucím deštěm udržuje v některých uzavřených údolích nebo kotlinách, zatímco všude kolem je už dávno teplo a normální, nemrznoucí déšť, takže řidič jedoucí přes takovou oblast nic zlého netuší.

Podobně jako mrznoucí déšť působí mrznoucí mrholení. Rovněž způsobuje ledovku, ale většinou ne tak silnou, jako mrznoucí déšť. Nepříjemné však je, že může vzniknout přímo z husté mlhy nebo oblačnosti při teplotě mírně pod nulou a nevyžaduje vrstvu vzduchu s kladnou teplotou, takže se může objevit nečekaněji a překvapivěji než mrznoucí déšť.

Náledí je ledová vrstva pokrývající zemský povrch, která vzniká postupným mrznutím (nepřechlazených) kapek deště nebo mrholení na povrchu země. Voda může mít původ i z chladících věží, komínů a jiných zdrojů a její zdroj může být dost nečekaný. Náledí vzniká též zmrznutím částečně nebo úplně roztátého sněhu při poklesu teploty pod bod mrazu. Vlivem denního chodu teploty brzy po západu Slunce často namrzají mokré stopy po tajícím sněhu shrnutém k okraji vozovek a vedle náledí se takto tvoří i tzv. zmrazky. Tenká ledová vrstva se často tvoří také pod koly projíždějících vozidel uježděním souvislé sněhové pokrývky.

Rozdíl mezi ledovkou a náledím spočívá ve způsobu jejich vzniku, avšak z hlediska jejich nebezpečnosti na komunikacích apod. není mezi nimi rozdíl. Z hlediska možností tvorby ledu se příznivé podmínky vyskytují často na mostech a v prostorech ve slunečním stínu (severní svahy apod.). Led může být velmi čirý a velice špatně rozpoznatelný (na vozovkách nebo na vzletových a přistávacích drahách v letectví černý led - black ice) a zároveň může být překryt sněhem.

Námraza vzniká zmrznutím drobných kapek mrznoucí mlhy nebo oblaků při jejich styku s povrchem země, s povrchy objektů a předmětů o teplotě pod bodem mrazu. Námraza se však může tvořit i sublimací, tj. srážením vzdušné vlhkosti na dostatečně prochlazeném zemském povrchu a předmětech, tedy i bez přítomnosti mlhy nebo oblačnosti (viz též níže výskyt námrazy na komunikacích).

Při teplotách podloží nebo i objektů v rozmezí mezi 0 až -3 °C vzniká tzv. průsvitná námraza, vytvářející hladkou, kompaktní, zpravidla průsvitnou usazeninu ledu s drsným povrchem. Svým vzhledem je podobná ledovce. Vytváří se poměrně pomalým zmrznutím kapek mlhy nebo oblaku, které před zmrznutím stačí vyplnit veškeré mezery na povrchu předmětů i mezi již zmrzlými kapkami (kompaktní led). Je velmi přilnavá, odolává i silnému větru a od povrchu na který přilnula může být oddělena pouze mechanickým rozbitím nebo táním.

Při teplotách podloží mezi -2 až -10 °C vzniká z důvodů rychlého zmrznutí, zpravidla přechlazených vodních kapek mlhy nebo oblaku při styku s podložím (terén, objekty, předměty), tzv. zrnitá námraza. Při rychlém zmrznutí se nestačí vyplnit vzduchové mezery na povrchu podloží a nebo mezi již zmrzlými kapkami. Vytváří se tak zrnitá, obvykle bílá usazenina v podobě sněhobílých trsů vláknité struktury, která je poměrně značně přilnavá, může však být snadno oddělena od podloží, na němž je usazena.

Námraza narůstá rychleji na hranách předmětů obrácených proti směru větru a to tím intenzivněji, čím vyšší je rychlost větru. Usazuje se především na větvích stromů, stožárech elektrického vedení, anténních systémech, na plotech, budovách apod., přičemž zároveň dává krajině romantický ráz. Při teplotách podloží pod -4 °C a s dalším poklesem teploty vzduchu významně klesá možnost vzniku námrazy a/nebo je pomalejší její nárůst. Při teplotách pod -12 °C námraza nevzniká nebo je zpravidla velice slabá.

V České republice je typickou povětrnostní situací pro vznik silné námrazy existence jihovýchodního proudění vlhkého vzduchu, kdy se námraza tvoří zvláště na Českomoravské vrchovině a kdy je při tomto proudění rychlost větru a tedy i tvorba námrazy orograficky zesílena. Námraza se však může tvořit i při výrazném západním proudění, a to především v horských oblastech kolem 1000 m nad mořem, ale občas i v nižších polohách.

Výskyt námrazy na komunikacích nebývá tak častý, jako namrzání skel nebo karosérií. Slabá námraza někdy vniká při prudkém večerním poklesu teploty při vyjasnění za předpokladu, že povrch komunikací se ochlazuje rychleji než vzduch.