Kdo nemá práci, nesplácí dluhy? Je to jinak, upozorňuje inkasní agentura

V Ústeckém a Moravskoslezském kraji je počet dlužníků přímo úměrný nezaměstnanosti. V těchto regionech je to způsobeno vyšší koncentrací sociálně vyloučených skupin obyvatel s nízkou kvalifikací, což jim znemožňuje uplatnit se na trhu práce.

Naopak v Praze a ve Středočeském kraji, kde mají nejmenší nezaměstnanost, je paradoxně největší podíl dlužníků. Zdejší obyvatelé totiž přeceňují své možnosti a navíc závazky častěji neplní.

"Nelze obecně tvrdit, že kdo přišel o práci, přestane platit své závazky. Například v Karlovarském kraji nebo na Vysočině je vysoká nezaměstnanost, a přesto neplatičů je tam v poměru na počet obyvatel nejméně. Lidé v těchto ekonomicky slabších regionech jsou zodpovědnější při zadlužování," uvedl vedoucí klientského servisu M.B.A. Finance Jakub Zetek.

"Existují dvě odlišné skupiny nezaměstnaných dlužníků. Jedni aktivně hledají řešení i za cenu prodeje majetku nebo krátkodobého snížení životní úrovně. Ti druzí nekomunikují a snaží se problém oddálit do chvíle, až budou mít nové zaměstnání. Což bohužel některým méně aktivním může trvat i roky," upozornil Zetek.

Pro zmírnění dopadů při ztrátě zaměstnání by si lidé měli vytvářet rezervy. Veřejné průzkumy uvádějí, že domácnosti mají průměrné úspory 116.000 korun, což odpovídá pokrytí životních nákladů na necelé čtyři měsíce. "Se statisticky průměrnými rezervami je to jako s průměrným platem. Dvě třetiny zaměstnanců je nemají," podotkl Zetek.