Zálohy na PET lahve? Karlovarské minerálky o tom uvažují, částka patrně nebude malá

Výrobce minerálních vod se spojil s Vysokou školou chemicko-technogickou (VŠCHT) a s Institutem Cirkulární Ekonomiky, společně chtějí hledat možnosti, jak sběr lahví zlepšit.

"Výzkumy ukazují, že díky zálohování dosáhly země jako Švédsko, Německo a další členské státy Evropské unie až 98 procent míry zpětného odběru nápojových PET lahví," uvedla ředitelka institutu Soňa Jonášová.

V Česku se vytřídí sedm z deseti lahví uvedených na trh. "Není to špatné číslo, na druhou stranu na trh bylo v posledních letech uvedeno 55.000 tun PET lahví a zhruba 16.000 zůstává mimo systém," řekla. Dodala, že "mimo systém" znamená zejména na skládkách, část lahví byla patrně energeticky využita a část jich znečišťuje přírodu jako pohozené odpadky.

Ředitel Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasquale se k výši zvažované zálohy nevyjádřil, podle něj je záměr teprve na počátku. Řekl pouze, že podle zkušeností ze západních zemí musí být záloha významná, v Evropě to bývá mezi 20 a 30 eurocenty (cca pět až osm korun). "Výhodou zálohového systému je to, že dostaneme zpátky kvalitní, čistý materiál, připravený k recyklaci," řekl.

PET lahve patří mezi nejžádanější složky vytříděných plastů, a to právě kvůli tomu, že se dají dobře recyklovat. "Máme největší recyklační kapacitu pro PET v Evropě," řekl Milan Havel, expert na odpady z ekologické organizace Arnika. PET se používá například při výrobě umělých vláken ve firmě Silon v Plané nad Lužnicí nebo na výrobu střešní krytiny. Díky novým technologiím ho lze použít i při výrobě nových PET lahví.

"Třeba v Polsku byla před několika lety spuštěna chemická recyklace PET, kdy láhev chemicky rozložíte na původní suroviny a můžete z ní znovu vyrobit PET. Je to podle českého patentu Akademie věd," uvedl Havel.