Česku se povede hůř, než se myslelo? Bankovní asociace vydala novou prognózu

V minulém roce český HDP přes pokles tempa růstu ze 4,5 procenta v roce 2017 rostl o solidních 2,9 procenta. "Ačkoli základním scénářem předvídaným ČBA pro roky 2019 a 2020 zůstává hladké přistání směrem k tempům růstu kolem úrovně hospodářského potenciálu, odhad ekonomického růstu již podruhé v řadě snižujeme, a to na 2,4 procenta v letošním roce a 2,3 procenta napřesrok," uvedl analytik Citibank CZ Jaromír Šindel.

Na snížení růstové dynamiky HDP se budou podle něj rovnoměrně podílet domácí faktory, ať už jde o soukromou nebo vládní spotřebu či tempo růstu investic, které by mělo klesnout z loňských mimořádných deseti procent na téměř třetinovou hodnotu letos, a ještě o něco níže v roce příštím.

"Tentokrát jsme neobvykle mnoho pozornosti věnovali Číně, byť přímý vývoz z Česka do Číny dosáhl loni pouze 56 miliard korun. Situace v USA a Číně jsou pro nás důležité zprostředkovaně, protože jsou zásadními trhy pro Německo, kam míří český vývoz v hodnotě 1,42 bilionu Kč," upozornil hlavní analytik asociace Miroslav Zámečník.

Příznaky přehřátí českého hospodářství, tedy nejnižší nezaměstnanost mezi zeměmi EU, firmami deklarovaný nedostatek zaměstnanců a s nimi spojený růst mezd, se nijak nezmírňují. Loňský nominální růst mezd 8,1 procenta má podle odhadu asociace zvolna zpomalovat na letošních šest procent a na necelých pět procent příští rok.

Spotřebitelská inflace už poněkolikáté centrální banku překvapila svým růstem. Asociace nicméně letos ve druhé polovině roku očekává její postupné zvolnění. Průměrná inflace by letos měla dosáhnout 2,5 procenta. Inflace se letos bude držet výrazněji nad dvouprocentním cílem ČNB, nelze vyloučit ani krátkodobé přestřelení přes tři procenta, odhadl analytik J&T Banky Petr Sklenář.

Domácí poptávka vytváří silné tlaky na růst cen, ale inflační vývoj může výrazně utlumit riziko ochlazení aktivity v zahraničí. Tyto faktory představují i klíčové dilema při současném rozhodování ČNB o sazbách, poznamenal.

Ačkoli ve veřejných financích mezi lety 2019 a 2020 očekávají banky překlopení do mírného schodku, veřejný dluh by měl podle odhadu asociace v závěru roku 2020 klesnout na úroveň 31 procent. Přes tento příznivý vývoj veřejných financí však nadále vzrůstají rizika pro jejich dlouhodobou udržitelnost, a to zejména v důsledku demografického vývoje, který zvyšuje potřebu penzijní reformy.