Praha - I špičkově placení šéfové, jejichž roční příjmy se pohybují v desítkách či stovkách milionů korun, pocítili dopady krize na svých příjmech. Jejich roční odměny klesaly i o desítky procent, píše v pondělním vydání deník MF DNES.
Klaus-Dieter Beck, Ivan Vodička či Jean-Francois Ott patří k nejlépe placeným manažerům v Česku. První vede uhelnou firmu OKD, druhý Českou pojišťovnu a třetí developerskou firmu Orco. I oni však letos pocítili, jak jejich firmy kvůli krizi musely šetřit. Po pěti letech razantního růstu příjmů českých topmanažerů totiž přišel kvůli krizi výrazný zlom. Například Klaus-Dieter Beck si ještě v roce 2008 vydělal zhruba 7,8 milionů eur (tedy přes 200 milionů korun). Loni už jeho roční příjem klesl na 968 tisíc eur. Kvůli úsporám výjimečně přišel o odměnu v akciích firmy. Letos by se mu měla zase vrátit, uvádí list.
Čtyřčlenné nejvyšší vedení České pojišťovny v čele s Ivanem Vodičkou si ještě v roce 2008 rozdělilo sumu 94,1 milionu korun. Loni tato částka klesla na 55,9 milionu. A firma Orco srazila balík odměn pro vedení ze zhruba 180 milionů korun na 140 milionů. Navíc také snížila počet vrcholných manažerů z dvaceti na šest. Fakt, že mnoho firem šetřilo i na šéfech, potvrdily údaje o odměnách jejich vedoucích orgánů, zveřejněné ve výročních zprávách. Podle zpráv, které MF DNES prostudovala, nejčastěji klesaly odměny navázané na výsledky podniku, omezovaly se však i nejrůznější benefity v podobě služebních vozů, náhrady za ubytování či stravování.
Podle poradenské společnosti Mercer, která se zabývá odměňováním, navíc polovina firem zmrazila i růst základních platů pro své šéfy. Největší dopad to mělo na manažery ve výrobních společnostech, ve stavebnictví a také v informačních technologiích, tedy v oborech, které loni nejvíce trpěly hospodářskou recesí. Krize se naopak jen málo dotkla výplatnic šéfů ve farmacii, relativně malý dopad měla krize také na platy v některých bankách. České banky měly totiž na rozdíl od těch západních za sebou výborné výsledky, píše MF DNES.
Související
Čechům během pandemie výrazně klesly příjmy. Kolika lidí se to týkalo?
Na růstu české ekonomiky se nejvíce podílela spotřeba, ukazuje analýza ČSÚ
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák