Třetině domácností v České republice od začátku pandemie koronaviru do května klesly příjmy. Negativní dopady šíření nemoci pocítila téměř polovina zaměstnanců a tři čtvrtiny osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Do situace, kdy nevycházejí s penězi, se dostalo pět procent Čechů.
Sedm z deseti domácností naproti tomu dokáže finančně vyjít ještě nejméně další tři měsíce. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Výsledky dnes CVVM poskytlo ČTK.
Kvůli šíření nemoci covid-19 vydala česká vláda v polovině března řadu nařízení, která utlumila ekonomiku. Dalšími opatřeními se pak snažila firmy a domácnosti podpořit. Příjmy se následně do května, kdy se průzkum uskutečnil, snížily značně 11 procentům domácností a mírně 23 procentům. Nárůst příjmů zaznamenalo pět procent, u 61 procent zůstaly přibližně stejné.
"Z hlediska současného zaměstnání se negativní dopad týká nezaměstnaných, samostatně činných bez zaměstnanců a řadových úředníků nebo provozních pracovníků ve službách a obchodu. Naopak méně dotčenými jsou domácnosti důchodců," uvedli autoři průzkumu. Z podnikatelů pokles příjmů hlásilo 58 procent.
Na zaměstnance měla koronavirová krize nejčastěji dopad v částečném omezení pracovní doby, uvedlo to 31 procent z nich. Nucené volno mělo 12 procent zaměstnanců, čtyři procenta o práci přišli. Naproti tomu osm procent hlásilo nárůst pracovní doby, u 45 procent se nezměnila.
"Mezi samostatně činnými uvedly negativní dopady dokonce tři čtvrtiny, přičemž téměř čtvrtina musela svou činnost ukončit, nebo přišla o všechny zakázky, 51 procent pak přišlo o část zakázek," uvedlo CVVM. Ve stejném rozsahu zůstalo podnikání pro 24 procent samostatně činných, jednomu procentu se rozšířilo o nové zakázky.
Nejdéle měsíc po květnu s penězi vydrží podle průzkumu sedm procent lidí, obdobně sedm procent by vydrželo maximálně dva měsíce. Peníze až na tři měsíce má osm procent domácností, nejdéle na půl roku 15 procent. Celkem 46 procent Čechů předpokládá, že by jim peníze vystačily i na víc než půl roku.
Průzkumu CVVM se mezi 7. a 23. květnem zúčastnilo 1043 lidí starších 18 let.
Související
Na růstu české ekonomiky se nejvíce podílela spotřeba, ukazuje analýza ČSÚ
Chudí nejsou zase tak chudí? Česko podle Eurostatu poráží Evropu
příjmy , Lidé , CVVM , průzkumy
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 57 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák