Čechům během pandemie výrazně klesly příjmy. Kolika lidí se to týkalo?

Sedm z deseti domácností naproti tomu dokáže finančně vyjít ještě nejméně další tři měsíce. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Výsledky dnes CVVM poskytlo ČTK.

Kvůli šíření nemoci covid-19 vydala česká vláda v polovině března řadu nařízení, která utlumila ekonomiku. Dalšími opatřeními se pak snažila firmy a domácnosti podpořit. Příjmy se následně do května, kdy se průzkum uskutečnil, snížily značně 11 procentům domácností a mírně 23 procentům. Nárůst příjmů zaznamenalo pět procent, u 61 procent zůstaly přibližně stejné.

"Z hlediska současného zaměstnání se negativní dopad týká nezaměstnaných, samostatně činných bez zaměstnanců a řadových úředníků nebo provozních pracovníků ve službách a obchodu. Naopak méně dotčenými jsou domácnosti důchodců," uvedli autoři průzkumu. Z podnikatelů pokles příjmů hlásilo 58 procent.

Na zaměstnance měla koronavirová krize nejčastěji dopad v částečném omezení pracovní doby, uvedlo to 31 procent z nich. Nucené volno mělo 12 procent zaměstnanců, čtyři procenta o práci přišli. Naproti tomu osm procent hlásilo nárůst pracovní doby, u 45 procent se nezměnila.

"Mezi samostatně činnými uvedly negativní dopady dokonce tři čtvrtiny, přičemž téměř čtvrtina musela svou činnost ukončit, nebo přišla o všechny zakázky, 51 procent pak přišlo o část zakázek," uvedlo CVVM. Ve stejném rozsahu zůstalo podnikání pro 24 procent samostatně činných, jednomu procentu se rozšířilo o nové zakázky.

Nejdéle měsíc po květnu s penězi vydrží podle průzkumu sedm procent lidí, obdobně sedm procent by vydrželo maximálně dva měsíce. Peníze až na tři měsíce má osm procent domácností, nejdéle na půl roku 15 procent. Celkem 46 procent Čechů předpokládá, že by jim peníze vystačily i na víc než půl roku.

Průzkumu CVVM se mezi 7. a 23. květnem zúčastnilo 1043 lidí starších 18 let.