Česko je v Evropské unii zemí s nejnižšími příjmovými rozdíly. Příjem pětiny nejbohatších je 3,4krát vyšší než příjem pětiny nejchudších. V osmadvacítce dosahuje rozdíl v průměru pětinásobku. Česká republika je také státem s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení, které hrozí zhruba 12 procentům obyvatel. V unii se to týká průměrně 22 procent lidí. Vyplývá to z aktuálních zpráv Evropské komise o situaci v členských státech a z údajů Eurostatu. Obě instituce vycházejí z dat za rok 2017.
Podle zprávy Evropské komise příjmová nerovnost zůstává v Česku nízká a od roku 2005 se příliš nemění. Důvodem jsou spíš nivelizované výdělky než přerozdělování. "Reálný disponibilní příjem domácností se u různých příjmových skupin zvyšoval poměrně vyrovnaně. Nízká nerovnost je způsobena tím, že tržní příjmy před zdaněním a sociálními transfery jsou poměrně rovnoměrně rozděleny," uvedla ve zprávě o Česku Evropská komise.
Česko se v žebříčku o příčku pro stát s nejnižšími příjmovými nerovnostmi dělí se Slovinskem, kde se příjmy pětiny nejbohatších a nejchudších také liší 3,4krát. S 3,5násobným rozdílem následuje Slovensko a Finsko. V Maďarsku, Rakousku či Švédsku se částky liší 4,3krát, ve Francii 4,4krát, v Německu 4,5krát, v Polsku 4,6krát a v Řecku 6,1krát. Nejvyšší rozdíl panuje v Bulharsku, a to více než osminásobný.
Nejmenší nerovnosti dosahuje Česko i v příjmech lidí nad 65 let. Pětina nejchudších seniorů má 2,4krát méně než pětina nejbohatších. Penzisté a penzistky v Česku mají téměř celý svůj příjem z důchodu z veřejného důchodového systému. Ten tak podle odborníků patří k nejsolidárnějším. Ministryně práce Jana Maláčová nyní navrhuje míru solidarity ještě zvýšit.
Stejně jako v ČR jsou na tom i senioři na Slovensku, kde se příjmy pětiny nejbohatších a nejchudších lidí nad 65 let liší 2,4krát. Nejvyšší je rozdíl v seniorských částkách v Portugalsku, dosahuje 5,4násobku. V Řecku je to 4,2násobek, v Rakousku 3,7násobek a v Nizozemsku trojnásobek.
Nízké rozdíly v příjmech přispívají podle expertů na sociální problematiku k soudržnosti a ke klidu ve společnosti. Podle zprávy Evropské komise se v unii snižovala příjmová nerovnost a ubývalo i chudých. Podíl lidí, jimž hrozila chudoba a sociální vyloučení, činil 22,4 procenta. Byl tak nižší než v letech před krizí.
Situace se v různých částech osmadvacítky i u různých skupin obyvatel v jednotlivých státech ale výrazně lišila. Zatímco v Česku chudoba a vyloučení hrozily 12,2 procenta obyvatel, v Bulharsku téměř dvěma pětinám. V Rakousku to bylo 18 procent a na Slovensku 16 procent. V Dánsku se chudoba a vyloučení týkaly skoro pětiny lidí, z přistěhovalců ale téměř dvou pětin.
Podle zprávy Evropské komise má v Česku na chudobu dětí velký vliv vzdělání rodičů. U potomků otců a matek s nízkou kvalifikací patří riziko chudoby v EU k nejvyšším, naopak u dcer a synů vysoce kvalifikovaných rodičů k nejnižším.
Komise poukazuje na to, že podíl chudých a vyloučených je v Česku sice nízký, rozdíly mezi skupinami obyvatel a regiony se ale prohlubují. Praha a Brno se vzdalují venkovských oblastem, které jsou chudší, je v nich nižší produktivita, méně inovací, větší zadluženost či větší nerovnosti mezi muži a ženami.
Související
Česko v EU zablokovalo prohlášení vyzývající k příměří mezi Izraelem a Hizballáhem
Ukrajina nabídla Česku pomoc při odstraňování následků ničivých povodní
Česká republika , příjmy , Lidé , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák