Minimální mzda nad 8500 Kč? Polovina firem souhlasí, ekonom varuje

"Kladný postoj ke zvýšení minimální mzdy jistě ovlivňuje i skutečnost, že ji vyplácí pouze asi každý osmý podnik," komentoval výsledky průzkumu ředitel útvaru firemní bankovnictví ČSOB Petr Manda. Snížit minimální mzdu by doporučilo pět firem ze sta. Jejich podíl je tak výrazně nižší než podíl firem, které by minimální mzdu úplně zrušily (15 procent).

Mezi opatřeními na podporu zaměstnanosti firmy nejčastěji souhlasily se zvýhodňováním při zaměstnávání zdravotně postižených. S finanční či daňovou podporou tohoto opatření souhlasilo devět z deseti oslovených podniků. Jen o něco méně (85 procent) by přivítalo podporu zaměstnávání čerstvých absolventů škol.

Socioložka Eva Králová z TNS Aisa řekla ČT, že pro zvýšení minimální mzdy jsou nejvíc lidé, kterých se to může osobně týkat. Jde o hlavně lidi se základním vzděláním nebo středním vzděláním bez maturity. Mezi zastánce zvýšení minimální mzdy podle ní patří jednoznačně voliči levice, zejména příznivce KSČM. Z nich je 70 procent naprosto přesvědčeno, že jde o správný krok. Naopak jen 18 procent voličů TOP 09 si myslí, že zvyšování minimální mzdy je správné rozhodnutí.

Psali jsme: Spor u Moravce: Zvýšit minimální mzdu? ODS a odbory proti Marksové  

Prvním učebnicovým negativem vyšší minimální mzdy je zvýšení nezaměstnanosti. Přestože se tomuto argumentu mnozí zastánci minimální mzdy vysmívají, faktem zůstává, že čím vyšší minimální hranice stanovíte, tím vyšší máte šanci, že pro zaměstnavatele se zaměstnanec nevyplatí. Nemusíte přitom kreslit žádné grafy poptávky a nabídky na trhu práce.

Pokud bychom stanovili minimální mzdu například na 100 tisíc korun, zřejmě každému bude jasné, že nikoho se v podstatě nevyplatí zaměstnávat. U mzdy ve výši 8500 Kč však již tento kontrast tak viditelný není, přestože princip zůstává stejný, uvedl ekonom Martin Morávek pro server podnikatel.cz.

Psali jsme: Minimální mzda 12 000? Ministryně promluvila o budoucnosti  

S vyšší nezaměstnaností úzce souvisí i další negativum – nárůst nelegální práce. Pokud se podnikatel dostane do situace, kdy bude moci dát zaměstnanci za konkrétní práci 8000 korun, ale minimální mzda bude 8500 Kč hrubého, oběma stranám se vyplatí spíše práce načerno. Zaměstnavatel dá 8000 Kč a zaměstnanec dostane na ruku čistých 8000 Kč.

Kdo bude chtít dodržet zdání legálnosti, začne pracovat na švarcsystém. Ať už tak, či tak, jediným, kdo prodělá, se stane státní kasa. Už v současnosti se přitom běžně dělá, především v pohostinství, že zaměstnavatel platí minimální mzdu a zbytek jde zaměstnanci přímo na ruku, třeba ve formě dýšek.

Pokud by si zaměstnavatel všechny zaměstnance, kteří nyní berou minimální mzdu, ponechal, zvýší se mu mzdové náklady. Problém ale nespočítá v těchto zaměstnancích, nýbrž v těch lépe placených. V případě velkých firem se totiž nezřídka uzavírají kolektivní smlouvy o platech, kde se mzdy nebo její část odvíjí právě od výše minimální mzdy.