Minimální mzda v EU: Rozdíly ohromné, Češi mohou jen tiše závidět

Podle Jonathana Todda, mluvčího eurokomisaře pro sociální problematiku Lászlóa Andora, obecně platí, že minimální mzda by měla být dostatečně vysoká, aby lidem v dané zemi zajistila odpovídající příjem. Zároveň se ale nemá blížit průměrné mzdě, protože v takovém případě by se nejhůře placení zaměstnanci mohli stát pro zaměstnavatele "příliš drahými".Z 28 členů unie má zákonem danou minimální mzdu 21 zemí. Přímo stanovena není ve Švédsku, Finsku, Dánsku, Itálii, Německu, Rakousku a na Kypru. Například ve skandinávských zemích sice není stanovena zákonem, tamní tradiční silná role odborů ale fakticky zajišťuje odpovídající výši platu kolektivními smlouvami. Jinde jsou mzdy definovány různě pro jednotlivá odvětví. 

Podle evropského statistického úřadu Eurostat letos v lednu byla v EU nejnižší minimální mzda v přepočtu na společnou unijní měnu 174 eur (asi 4700 korun) v Bulharsku a nejvyšší 1921 eur (skoro 52.000 Kč) v Lucembursku. 

Švýcaři by se, pokud referendem potvrdí předložený návrh, rozhodli pro minimální mzdu, na kterou nedosáhne většina českých zaměstnanců a která převyšuje i tu lucemburskou. Měsíčně by měla v případě úspěšného referenda nejnižší mzda činit 4000 švýcarských franků, podle současného kurzu tedy asi 90.000 Kč.

Velká debata o minimální mzdě se nedávno odehrála v nejvýznamnější evropské ekonomice, tedy v Německu. Tam dosud nejnižší úroveň platu stanovovaly dohody odborů s velkými zaměstnavateli, takže v ní byly rozdíly podle odvětví a podle spolkových zemí.

Začátkem dubna ale vláda kancléřky Angely Merkelové schválila zavedení plošné minimální mzdy ve výši 8,50 eura za hodinu, která bude platit od příštího roku pro všechny zaměstnance starší 18 let s výjimkou učňů, kteří absolvují přípravu v rámci přípravy na zaměstnání, a studentů."Velká Británie poprvé zavedla minimální mzdu v roce 1999 a obešlo se to zcela bez negativního vlivu na zaměstnanost," odmítá ale podobné obavy mluvčí komise Todd. 

Minimální měsíční mzdu menší než v přepočtu 500 eur (13.500 Kč) dostávali letos v lednu lidé v Bulharsku, Rumunsku, Litvě, Lotyšsku, České republice, Estonsku, Maďarsku, na Slovensku, v Polsku a Chorvatsku.

Mezi 500 a 1000 eury (27.000 korun) byl garantovaný nejnižší plat v Portugalsku, Řecku, na Maltě, ve Španělsku a ve Slovinsku.

Nad 1000 eur byla v lednu minimální mzda ve Velké Británii, Francii, Irsku, Nizozemsku, Belgii a Lucembursku, uvádí Eurostat. Jeho údaje jsou ale u zemí mimo eurozónu částečně ovlivněny přepočtem z národních měn na eura.

Měla by být v celé Evropské unii jednotně určená hranice minimální mzdy vzhledem k průměrné mzdě v daném státu? Server Peníze.cz udělal ankteru mezi českými kandidáty na europoslance. 

"Mám za to, že Evropská unie by se takovou otázkou neměla zabývat," říká v Pavel Svoboda /KDU-ČSL/.

"Nevidím pro to důvod, ponechal bych čistě v působnosti jednotlivých členských států," odpověděl Pavel Telička /ANO/.

"V žádném případě ne. Logika „jedna košile padne všem", od Řecka po Dánsko, se neosvědčuje a je nutné ji opustit. Členské státy EU mají velmi odlišné tradice, sociální systémy a pracovní trhy a je nesmysl toto řídit centrálně. Nastavení minimální mzdy navíc nepatří mezi pravomoci Evropské unie," domnívá se Jan Zahradil /ODS/.

Jiří Paroubek /LEV21/ říká: "Nemyslím, že je to proveditelné."

"Ne! To by bylo zničující. Kdyby u nás měla být stejná minimální mzda jako v Německu nebo Lucembursku, nikoho by se tu nevyplácelo zaměstnávat," odpověděl Petr Mach /Svobodní/.

Jan Keller /ČSSD/ si myslí: "Mělo by dojít nikoliv k unifikaci, ale ke sblížení tohoto poměru. Třeba tak, že bude stanoven dolní limit minimální mzdy jako procentní sazba z průměrné mzdy nebo mediánu. Vydělali by na tom naši lidé pobírající minimální mzdu. Patříme k zemím, kde právě oni jsou od průměrné mzdy vzdáleni nejvíce. Týká se to sice jen nízkého procenta zaměstnanců, jejich situace je však velmi tíživá."

"Rozhodně by neměla být zavedena jednotná minimální mzda pro všechny státy. Minimální mzda v jednotné procentuální hodnotě k průměrné mzdě daných států je také riskantní, jelikož nereflektuje odlišnost ekonomik a vnímání smyslu samotné minimální mzdy. Například v Německu je koncept minimální mzdy jiný než v Česku, mají ho tam na starosti odbory a je odlišný pro každý sektor. Nakonec by mohlo dojít i k zvýšení nezaměstnanosti, jelikož by zaměstnavatelé již nebyli ochotni najímat lidi za vyšší než tržní cenu, nevyplatilo by se jim to. To nic nemění na tom, že třeba právě v Česku je minimální mzda neúměrně nízká," řekl šéf Zelených Ondřej Liška.