KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY - Ceny ropy typu Brent letí vzhůru. Dnes ráno středoevropského času atakovala úroveň 68 dolarů za barel. Důvodem je výsledek včerejšího jednání kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem. Čeští řidiči se musí připravit na další výrazné zdražování benzínu i nafty.
Členové kartelu OPEC a jejich spojenci včera v podvečer středoevropského času šokovali ropné obchodníky, když nepřikročili k citelnému zvýšení těžby. Umocnili tak obavu trhu, že ropy nebude v čase globálního ekonomického zotavení dost, což vyžene její cenu dále vzhůru. Podpořili tak spekulace, že barel ropy by se ještě letos mohl prodávat až za sto dolarů.
Zatím je barel ropy takové cenovce na hony vzdálený, aktuálně se barel ropy typu Brent prodává za zmíněných až takřka 68 dolarů. Nicméně v reakci na překvapivý krok kartelu a jeho spojenců cena ropy prudce vyskočila na své maximum za celé období od loňského 8. ledna. Loni v lednu cena ropy přechodně vyskočila mírně nad sedmdesát dolarů za barel v důsledku vyostřeného blízkovýchodního napětí po zabití Kásima Sulejmáního, velitele jednotek Quds íránských revolučních gard.
Trh předpokládal, že OPEC a jeho spojenci dnes k navýšení těžby přistoupí. Spekulovalo se spíše o tom, jak citelné navýšení bude. Konsensus trhu předpokládal, že pokud nevýšení bude nižší než 1,4 milionu barelů denně, růst cen ropy se nezastaví. Ropa letos už přitom zdražila o více než třicet procent. Nyní lze tedy předpokládat její další zdražení. Příští jednání plánuje OPEC se svými spojenci na 7. dubna.
Tuzemští řidiči se tak musí připravit na znatelné zdražení pohonných hmot, zejména pak benzínu. Ten poprvé od loňského března překročí cenu 30 korun za litr, nárůst cen pohonných hmot se může ale počítat až na koruny. Od začátku roku benzín podražil o 1,50 koruny na litr, nafta pak o necelých 70 haléřů na litr. Zdražování nafty brzdí snížení spotřební daně z ní, které loni vláda schválila s platností od začátku letošního roku.
Rozhodnutí kartelu OPEC a jeho spojenců tak přidělává vrásky na čele tuzemským dopravcům, ale zprostředkovaně také Česká národní bance. Pro dopravce znamená nákladovou zátěž v čase, kdy je jejich podnikání pod neblahým tlakem v důsledku pandemické situace. Z hlediska ČNB znamená krok OPEC a jeho spojenců zesílení inflačních tlaků.
Forwardoví obchodníci nyní sázejí na to, že ČNB bude muset se základní úrokovou sazbu nahoru hned čtyřikrát během nadcházejícího půldruhého roku. Klíčovým důvodem takové sázky je přesvědčení, že ČNB bude muset utažením měnové politiky krotit příliš silnou inflaci. Tu pochopitelně dražší pohonné hmoty zásadně umocní.
Růst inflačních očekávání by měl ale vrásky na čele dělat ještě někomu: české vládě. V souvislosti s jejich vzestupem totiž stoupá úrok na českých dluhopisech. Úrok na desetiletých dluhopisech vlády ČR dnes překonal úroveň 1,83 procenta ročně – a je tak nejvyšší od května 2019.
Takový vzestup vládě prodražuje obsluhu dluhu. Tento dluh přitom i letos enormně naroste. Vláda tedy bude čelit nepříjemné kombinaci rostoucího dluhu a současně i rostoucích úrokových měr. Ty by přitom vzhledem k vývoji inflačních očekávání rostly i bez navyšování dluhu. S jeho navyšováním tedy porostou tím rychleji, takže celkový růstu nákladů obsluhy dluhu to jen umocní. Vládě tak zbude méně peněz na starobní důchody, školy, nemocnice, dálnice a další veřejné výdaje.
Související
Ukrajinci zasáhli rafinérii Lukoilu v Rusku. Podle místních útočily drony
Česko hledá odpověď na zásadní otázku. Ano, či ne novým jaderným elektrárnám?
ropa , Benzín , pohonné hmoty
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
před 1 hodinou
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 1 hodinou
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 2 hodinami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 2 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 2 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 3 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 4 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 4 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 5 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 5 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 5 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 6 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 7 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 7 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 8 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 8 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 8 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 8 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 9 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
Více než 70 procent Poláků neschvaluje vyslání svých vojáků ani vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajinu. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který provedl institut IBRIS pro polský deník Rzeczpospolita.
Zdroj: Libor Novák