Stovka památek v ČR kvůli koronaviru uzavřena. Ústav spočítal, jaká bude ztráta

Národní památkový ústav (NPÚ) odhaduje, že do konce května ztráta způsobená uzavřením památek dosáhne 125 až 130 milionů korun. Na dnešní tiskové konferenci to řekla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. Rok přitom podle ní začal z ekonomického hlediska dobře, za první dva měsíce z pětiny památek, které jsou otevřené celoročně, byly výnosy meziročně o 1,5 milionu korun vyšší.

Od 10. března ale byla stovka státních památek uzavřená. V pondělí 25. května se otevírají interiéry památek, NPÚ uvažuje o tom, že hlavní návštěvnickou sezonu prodlouží.

Původně měla začít 1. dubna, vládní opatření proti šíření koronaviru ji však odsunula. Od 11. května jsou otevřeny parky, zahrady a venkovní areály stovky státních hradů a zámků.

V letošním roce pokračuje dlouholetý cyklus NPÚ Po stopách šlechtických rodů, v desátém ročníku se zaměřuje na rod Valdštejnů. Program zahrnuje výstavy, přednášky, komentované procházky po místech s Valdštejny spjatých, vrcholem pak bude nová expozice na zámku Duchcov, která představí duchovsko-litomyšlskou větev rodu. K letošním novinkám na památkách NPÚ patří zpřístupnění nové expozice soch Matyáše Bernarda Brauna na zámku Valeč, nový prohlídkový okruh bude na zámku Sychrov či Valtice a po osmi letech je dokončena obnova věže Jakobínka, která je součástí Horního hradu na Rožmberku.

Propad ve výnosech je podle ředitelky NPÚ zásadní problém, ústav má rozpočet téměř z poloviny krytý výnosy a vydělat si musí skoro 600 milionů korun ročně. Již za březen, kdy byly památky zavřené tři neděle, byla podle ní ztráta 14 milionů korun. "Za duben je kumulovaná ztráta 60 milionů korun a do konce května predikujeme propad 125 až 130 milionů korun," uvedla Goryczková.

Návštěvnost do poloviny května loni činila 1,1 milionu návštěvníků, celkem loni památky ve správě státu navštívilo 5,273 milionu lidí. Do poloviny letošního května podle ředitelky činil rozdíl v počtu návštěvníků asi milion lidí. Ústav se snaží šetřit na službách a materiálech, mnoho věcí během krize dělá svépomocí a ministerstvo kultury přislíbilo pokrýt významnou část ztrát ve výnosech, uvedla. V první fázi by mělo jít o pokrytí ztráty za první čtvrtletí, což je 14 milionů korun.

Lidé budou moci památky od 25. května navštěvovat za přísných hygienických podmínek, budou muset mít roušky, dezinfikovat si ruce a počet návštěvníků ve skupině se bude odvíjet od podoby a velikosti památky. "Někde to bude pět lidí, někde využijeme maxima 20 návštěvníků. Bude to mít také dopad na výnosy, absorpčnost objektů tak bude mnohem menší," uvedla ředitelka. Na památkách se nebudou půjčovat audioprůvodce a nebudou k dispozici dotykové obrazovky.

Velmi omezený bude podle ředitelky doprovodný společenský a kulturní program, který se na památkách koná, počítá se ale s tradiční Hradozámeckou nocí, která by se měla uskutečnit 29. srpna. Jejím hlavním tématem také budou Valdštejnové, ústřední program bude na zámku Mnichovo Hradiště, který při této příležitosti zpřístupní rozšířenou expozici u hrobky Albrechta z Valdštejna. NPÚ v závěru roku počítá i s adventním programem.

Goryczková také řekla, že NPÚ zvažuje zpřístupnit na sedm dní v týdnu i ty památky, které dosud mají některý den v týdnu zavřeno. V září, kdy už končí hlavní sezona a památky bývají otevřené jen o víkendu, by hrady a zámky mohly být podle ředitelky otevřené i v pracovní dny. O případném takovém prodloužení sezony NPÚ rozhodne poté, co vyhodnotí situaci v červenci a srpnu a zájem návštěvníků.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky Národní památkový úřad život Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 7 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 8 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 10 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 13 hodinami

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy