Zrušit zaručenou mzdu? MPSV a odbory odmítají návrh Hospodářské komory

Zaručenou mzdu upravuje od roku 2007 zákoník práce. Nahradila institut minimálních tarifů. Představuje nejnižší výdělek podle odbornosti a náročnosti práce. Vyplácí se v osmi stupních v rozmezí od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Letos činí 13.350 až 26.700 korun, od ledna se zvedne na 14.600 až 29.200 korun. Zahraniční pracovníci, kteří se do ČR dostanou díky kvótám, pak musí dostávat aspoň 1,2násobek zaručené mzdy.

"Neexistuje žádný důvod, aby v podnikatelském sektoru byly další sazby, než je sazba minimální mzdy," uvedla hospodářská komora. Podotkla, že minimální mzda roste výrazně rychleji než ostatní výdělky. Podle komory se průměrná mzda v letech 2015 až 2018 zvedla o pětinu, minimální mzda o 45 procent. "Vyšší mzdy zajistí jen vyšší produktivita práce," jsou přesvědčeni zástupci komory.

Ta uvedla, že nařízené vyšší mzdy způsobují problém některým zaměstnavatelům a odrážejí se i v nižší ochotě firem získat veřejné zakázky. Komora poukazuje na to, že ceny ve veřejném sektoru v některých oborech nedosahují ani výše stanovených tarifů. Zmínila ostrahu generálního ředitelství úřadu práce, "které je střeženo za částku 83,95 korun bez DPH za hodinu fyzické ostrahy a minimální mzdové náklady v této oblasti přitom dnes činí 153,76 korun za hodinu".

TISKOVÁ ZPRÁVA | Hospodářská komora požaduje, aby stát zrušil tzv. zaručené mzdy v soukromém sektoru https://t.co/vhN9Cnx1JC pic.twitter.com/MEAmsQqAG8

— Hospodářská komora (@Hokomora) December 9, 2019

Proti rušení zaručených mezd jsou odbory. "Hospodářská komora pořád poukazuje na to, že se zaměstnanci s požadavky na zvyšování mezd vlamují do otevřených dveří. Jak je vidět, není to pravda. Zaručená mzda je potřebný nástroj a k jeho rušení není důvod. Výsledkem by bylo to, že by se zastavil růst mezd a někde by mzdy a platy dokonce mohly poklesnout," řekl ČTK předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj zaručené mzdy způsobují problémy jen těm zaměstnavatelům, kteří chtějí ohodnocovat lidi za práci méně.

Ministerstvo práce se změnou nynějších pravidel nepočítá. "Nic nenasvědčuje tomu, že by institut zaručených mezd měl jakýmkoliv způsobem narušovat jakékoliv zájmy zaměstnavatelů. O žádné změně v této oblasti ministerstvo nyní neuvažuje," sdělilo tiskové oddělení resortu.

O navýšení minimální a zaručené mzdy jednala tripartita. Zatímco odbory požadovaly růst u zaručené mzdy v jednotlivých stupních o 1650 až 3300 korun, zaměstnavatelé byli nejvýš pro přidání o 700 až 1400 korun. Sociální partneři se nedohodli. Vládní koalice se pak shodla na tom, že se od ledna nejnižší výdělky upraví o 1250 až 2500 korun.

Vláda má dnes příslušným nařízením stvrdit dohodu o růstu minimální mzdy od ledna o 1250 korun na 14.600 korun.