Čínské hospodářství je silně závislé na dovozu ze západních zemí

Čína je podle studie závislá na západních zemích především v oblasti technologických produktů. Ze Západu například pochází třetina čínského dovozu polovodičů, upozorňuje institut s odvoláním na údaje za rok 2021. Další třetina pak pochází z Tchaj-wanu, se kterým má Peking napjaté vztahy.

"Zejména u nejmodernějších čipů by pro Čínu zřejmě bylo nahrazení dovozu velmi obtížné," píší autoři studie. Ze západních zemí navíc pocházejí tři čtvrtiny zařízení na výrobu čipů v Číně.

Západní země se na celkovém dovozu do Číny podílejí více než polovinou. Čína je na dodávkách ze Západu závislá zejména v oblasti letecké a kosmické techniky, automobilů a léčiv, kde podíl západních zemí na dovozu výrazně přesahuje 90 procent, uvedla DPA.

"V případě konfliktu by Západ mohl této závislosti využít k tomu, aby dostal čínské hospodářství prostřednictvím sankcí pod tlak," uvádí IW. Čína si to podle institutu uvědomuje a snaží se posilovat dovoz z jiných zemí, například z jihovýchodní Asie a z Afriky. Zároveň Peking podporuje rozvoj domácích technologií.

Institut upozorňuje, že v případě konfliktu by Čína mohla zavést vlastní obchodní restrikce, které by Západ výrazně poškodily. "Pokud by Čína skutečně plánovala invazi na Tchaj-wan, byl by Západ výrazně zasažen pravděpodobnými recipročními sankcemi. Vzhledem ke svému postavení významného dodavatele důležitého zboží do Číny by však rozhodně nebyl bezmocný," píše se ve studii.

Čína považuje Tchaj-wan za svoji součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě, že by vyhlásil nezávislost. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, i když jako samostatný stát jej uznává méně než 15 zemí, většinou z Latinské Ameriky a Tichomoří. Evropská unie i Spojené státy považují Tchaj-wan za součást Číny, udržují s ním ale čilé obchodní vztahy. Tchaj-pej si v posledních letech stěžuje na zvýšené obtěžování ze strany čínských ozbrojených sil mimo jiné v podobě přeletů čínských stíhaček nebo dronů poblíž tchajwanského území.

Čína je druhou největší ekonomikou na světě za Spojenými státy. V loňském roce růst hrubého domácího produktu (HDP) Číny zpomalil na tři procenta z předloňských více než osmi procent, neboť hospodářskou aktivitu brzdila přísná opatření proti šíření koronaviru. Růst ekonomiky tak výrazně zaostal za vládním cílem, který činil zhruba 5,5 procenta. Čínská vláda o víkendu oznámila, že letošní cíl pro růst domácí ekonomiky stanovila zhruba na pět procent.