Rusko chtělo zatočit s těmi, kdo plní sankce. Teď zákon raději stahuje

"Dostali jsme veliké množství ohlasů od podnikatelského společenství," připustil Vjačeslav Volodin, předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu. Zákonodárci proto budou příští středu předlohu konzultovat s podnikateli a experty.

O předloze se mělo v druhém čtení hlasovat dnes, ale na Volodinův návrh bylo hlasování odloženo. Ruský svaz průmyslníků a podnikatelů se proti přijetí zákona ostře vyslovil, připomněla agentura TASS.

Těm, kdo by se na území Ruska odvážili sankce cizích států plnit, mají podle předlohy hrozit až čtyři roky za mřížemi. Tři roky vězení by pak hrozily osobám, které by napomohly k jejich zavedení. Zákon v úterý v prvním čtení schválila dolní komora ruského parlamentu.

Podle Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů vytváří navrhovaný zákon další administrativní tlak na ruský obchod. Hrozí navíc "omezení spolupráce se zahraničními investory, snížený zájem o investice do Ruska ze strany zahraničních společností i zhoršení podnikatelského klimatu", dodal svaz.

Návrh kritizuje i Sdružení pro evropský obchod, podle nějž mohou evropské podniky uváznout mezi americkými a ruskými požadavky.

"Obáváme se, že se evropský obchod ocitne ve svěráku rusko-amerických sankcí, což povede ke snížení investiční přitažlivosti ruského trhu a zhoršení podnikatelského klimatu v zemi," citoval list Kommersant z prohlášení sdružení.

Šéf ruské státní banky VTB Andrej Kostin také prohlásil, že přijetí zákona v jeho současné podobě je nepřijatelné. Zákon by nutil společnosti podnikat výhradně na území Ruska, anebo mimo něj.

Spojené státy v dubnu v rámci odvety za údajné vměšování Moskvy do předloňských amerických voleb rozšířily svůj protiruský sankční seznam o 24 Rusů a 14 firem. Terčem se stali především oligarchové blízcí ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Důsledkem byl propad cen akcií ruských podniků a oslabení rublu.

Duma dnes naopak v druhém čtení schválila návrh zákona, který má představovat právní rámec pro rozhodování prezidenta a vlády o protiopatřeních, přijímaných jako odveta za sankce USA a dalších států. Jde například o zákaz dovozu výrobků či surovin, zákaz podílet se na ruských státních zakázkách a privatizaci či o "jiná opatření". Předloha je formulována obecně; původní návrh, který obsahoval zákaz dovozu amerických léků, vyvolal v Rusku rozhořčení a bouři protestů, že ruská odveta zase postihne Rusy, a ne Američany.