Na EU dopadá koronakrize: Ekonomika klesla o 3,5 procenta, nezaměstnanost roste

Jde o nejvýraznější propad od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat. Ještě výrazněji klesla ekonomika Itálie a Francie, obě země jsou nyní v recesi.

"V březnu 2020, tedy v posledním měsíci sledovaného období, začaly členské státy široce zavádět opatření k omezení pohybu kvůli šíření nemoci covid-19. Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 se HDP v zemích eurozóny zvýšil o 0,1 procenta, v EU pak o 0,2 procenta," stojí ve zprávě úřadu.

V meziročním srovnání pak hrubý domácí produkt (HDP) v EU klesl o 2,7 procenta. V zemích platících eurem je meziroční propad hlubší a dosahuje 3,3 procenta.

Euro area #GDP -3.8% in Q1 2020, -3.3% compared with Q1 2019: preliminary flash estimate from #Eurostat https://t.co/x17Ql1VD2U pic.twitter.com/1fNtPVZokS

— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) April 30, 2020

Co se týče jednotlivý členských zemí, data dnes zveřejnily i statistické úřady v Itálii, Francii a ve Španělsku.

Francouzská ekonomika v porovnáním s předchozím kvartálem klesla o 5,8 procenta, nejvíce od roku 1949, kdy statistický úřad INSEE začal vést záznamy. Vzhledem k tomu, že HDP klesl už druhé čtvrtletí za sebou, je teď Francie v recesi. Ekonomové v průměru očekávali pokles o 3,5 procenta. Francouzská vláda předpokládá, že ekonomika letos vykáže propad o osm procent.

Španělské hospodářství za první tři měsíce letošního roku vykázalo pokles o rekordních 5,8 procenta, zatímco analytici očekávali snížení o 4,4 procenta. Na druhém čtvrtletí se dopady pandemie odrazí patrně zřetelněji. Španělská centrální banka očekává, že ekonomika závislá na turismu by se letos mohla propadnout až o 12,4 procenta. Vládní výhled má země Bruselu dodat do čtvrtka.

Italská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla v porovnání s předchozími třemi měsíci o 4,7 procenta, což je také rekordní propad, uvedl statistický úřad ISTAT. Záznamy takto vede od roku 1995. Podobně jako Francie se také Itálie ocitla v recesi. V posledním loňském kvartálu její ekonomika klesla o 0,3 procenta. V případě Itálie ekonomové očekávali v první čtvrtletí strmější pád, a to o pět procent. Tamní vláda má za to, že HDP letos klesne o osm procent.

Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že ekonomika eurozóny letos klesne o 7,5 procenta. Loni vykázala růst o 1,2 procenta.

Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v březnu mírně vzrostla a dosáhla 6,6 procenta. V měsíci, kdy na ekonomiky začala dopadat omezení související s koronavirem, se v 27 členských zemích unie proti únoru nezaměstnanost zvýšila o desetinu procentního bodu. V eurozóně bylo bez práce 7,4 procenta lidí, což je nárůst rovněž o desetinu bodu. Uvedl to dnes evropský statistický úřad Eurostat.

Ve třetím měsíci roku, kdy řada firem začala omezovat provoz kvůli restrikcím vynuceným pandemií, bylo v EU bez práce více než 14,14 milionu lidí, z toho 12,16 milionu v eurozóně. Proti únoru jich přibylo v 27 zemích celkem 241.000.

Euro area #unemployment up to 7.4% in March 2020 (7.3% in February). EU up to 6.6% https://t.co/f6j3HtSGoD pic.twitter.com/V67obpgvfQ

— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) April 30, 2020

Zvýšil se i počet nezaměstnaných mezi mladými do 25 let. Nezaměstnanost v této kategorii je dlouhodobě více než dvojnásobná ve srovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti. Zatímco v eurozóně vzrostl proti únoru tento údaj o čtyři desetiny bodu na 15,8 procenta, v celé EU pak o osm desetin na 15,4 procenta.

Vzhledem k tomu, že v předchozích měsících mířila křivka nezaměstnanosti k rekordně nízkým hodnotám, zůstávají březnové údaje nižší než před rokem. V EU i v eurozóně klesla nezaměstnanost meziročně o tři desetiny bodu.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v dubnu zpomalilo na 0,4 procenta z březnových 0,7 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Na citelném zmírnění tempa růstu se podepsal hlavně další propad cen energií.

Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, činila v dubnu 1,1 procenta. Mírně tak zpomalila z březnových 1,2 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila 0,9 procenta.

Nejvíce v dubnu vzrostly ceny potravin, alkoholu a tabáku, a to o 3,6 procenta. Ceny ve službách se zvýšily o 1,2 procenta, ceny neenergetického průmyslového zboží o 0,3 procenta. Ceny energií prohloubily pokles na 9,6 procenta.

Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní statistický úřad 20. května.

Eurostat v prohlášení upozornil, že sběr dat o inflaci ve všech zemích eurozóny ovlivnila krize související s šířením nemoci covid-19. Eurostat se tak dohodl s národními statistickými úřady členských států na řadě postupů pro odhad cen, které nebylo možné získat kvůli omezení pohybu nebo uzavření prodejen.

Euro area #inflation down to 0.4% in April 2020: food +3.6%, services +1.2%, other goods +0.3%, energy -9.6% - flash estimate https://t.co/GAsKC3UYze pic.twitter.com/w4YOlbCJOj

— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) April 30, 2020

Inflace v eurozóně se tak v dubnu ještě více vzdálila od cíle Evropské centrální banky (ECB). Ta dlouhodobě usiluje o to, aby se pohybovala těsně pod dvěma procenty. Na této úrovni byl růst cen v eurozóně naposledy koncem roku 2018.

Nízká inflace ale dává ECB dodatečný prostor pro zavádění stimulačních opatření, která by pomohla vykompenzovat dopady pandemie způsobené koronavirem. ECB už mimo jiné v reakci na pandemii zrušila omezení pro nákup dluhopisů zemí eurozóny. Uvolnila tak cestu případnému neomezenému tisku peněz.