Na EU dopadá koronakrize: Ekonomika klesla o 3,5 procenta, nezaměstnanost roste

Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie v prvním čtvrtletí kvůli dopadům koronaviru prudce klesla. V zemích EU propad ve srovnání s předchozím čtvrtletím činí podle sezonně přepočtených údajů 3,5 procenta, v eurozóně 3,8 procenta, oznámil dnes v prvním rychlém odhadu statistický úřad Eurostat.

Ilustrační foto
doporučujeme

Jde o nejvýraznější propad od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat. Ještě výrazněji klesla ekonomika Itálie a Francie, obě země jsou nyní v recesi.

"V březnu 2020, tedy v posledním měsíci sledovaného období, začaly členské státy široce zavádět opatření k omezení pohybu kvůli šíření nemoci covid-19. Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 se HDP v zemích eurozóny zvýšil o 0,1 procenta, v EU pak o 0,2 procenta," stojí ve zprávě úřadu.

V meziročním srovnání pak hrubý domácí produkt (HDP) v EU klesl o 2,7 procenta. V zemích platících eurem je meziroční propad hlubší a dosahuje 3,3 procenta.

Co se týče jednotlivý členských zemí, data dnes zveřejnily i statistické úřady v Itálii, Francii a ve Španělsku.

Francouzská ekonomika v porovnáním s předchozím kvartálem klesla o 5,8 procenta, nejvíce od roku 1949, kdy statistický úřad INSEE začal vést záznamy. Vzhledem k tomu, že HDP klesl už druhé čtvrtletí za sebou, je teď Francie v recesi. Ekonomové v průměru očekávali pokles o 3,5 procenta. Francouzská vláda předpokládá, že ekonomika letos vykáže propad o osm procent.

Španělské hospodářství za první tři měsíce letošního roku vykázalo pokles o rekordních 5,8 procenta, zatímco analytici očekávali snížení o 4,4 procenta. Na druhém čtvrtletí se dopady pandemie odrazí patrně zřetelněji. Španělská centrální banka očekává, že ekonomika závislá na turismu by se letos mohla propadnout až o 12,4 procenta. Vládní výhled má země Bruselu dodat do čtvrtka.

Italská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla v porovnání s předchozími třemi měsíci o 4,7 procenta, což je také rekordní propad, uvedl statistický úřad ISTAT. Záznamy takto vede od roku 1995. Podobně jako Francie se také Itálie ocitla v recesi. V posledním loňském kvartálu její ekonomika klesla o 0,3 procenta. V případě Itálie ekonomové očekávali v první čtvrtletí strmější pád, a to o pět procent. Tamní vláda má za to, že HDP letos klesne o osm procent.

Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že ekonomika eurozóny letos klesne o 7,5 procenta. Loni vykázala růst o 1,2 procenta.

Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v březnu mírně vzrostla a dosáhla 6,6 procenta. V měsíci, kdy na ekonomiky začala dopadat omezení související s koronavirem, se v 27 členských zemích unie proti únoru nezaměstnanost zvýšila o desetinu procentního bodu. V eurozóně bylo bez práce 7,4 procenta lidí, což je nárůst rovněž o desetinu bodu. Uvedl to dnes evropský statistický úřad Eurostat.

Ve třetím měsíci roku, kdy řada firem začala omezovat provoz kvůli restrikcím vynuceným pandemií, bylo v EU bez práce více než 14,14 milionu lidí, z toho 12,16 milionu v eurozóně. Proti únoru jich přibylo v 27 zemích celkem 241.000.

Zvýšil se i počet nezaměstnaných mezi mladými do 25 let. Nezaměstnanost v této kategorii je dlouhodobě více než dvojnásobná ve srovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti. Zatímco v eurozóně vzrostl proti únoru tento údaj o čtyři desetiny bodu na 15,8 procenta, v celé EU pak o osm desetin na 15,4 procenta.

Vzhledem k tomu, že v předchozích měsících mířila křivka nezaměstnanosti k rekordně nízkým hodnotám, zůstávají březnové údaje nižší než před rokem. V EU i v eurozóně klesla nezaměstnanost meziročně o tři desetiny bodu.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v dubnu zpomalilo na 0,4 procenta z březnových 0,7 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Na citelném zmírnění tempa růstu se podepsal hlavně další propad cen energií.

Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, činila v dubnu 1,1 procenta. Mírně tak zpomalila z březnových 1,2 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila 0,9 procenta.

Nejvíce v dubnu vzrostly ceny potravin, alkoholu a tabáku, a to o 3,6 procenta. Ceny ve službách se zvýšily o 1,2 procenta, ceny neenergetického průmyslového zboží o 0,3 procenta. Ceny energií prohloubily pokles na 9,6 procenta.

Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní statistický úřad 20. května.

Eurostat v prohlášení upozornil, že sběr dat o inflaci ve všech zemích eurozóny ovlivnila krize související s šířením nemoci covid-19. Eurostat se tak dohodl s národními statistickými úřady členských států na řadě postupů pro odhad cen, které nebylo možné získat kvůli omezení pohybu nebo uzavření prodejen.

Inflace v eurozóně se tak v dubnu ještě více vzdálila od cíle Evropské centrální banky (ECB). Ta dlouhodobě usiluje o to, aby se pohybovala těsně pod dvěma procenty. Na této úrovni byl růst cen v eurozóně naposledy koncem roku 2018.

Nízká inflace ale dává ECB dodatečný prostor pro zavádění stimulačních opatření, která by pomohla vykompenzovat dopady pandemie způsobené koronavirem. ECB už mimo jiné v reakci na pandemii zrušila omezení pro nákup dluhopisů zemí eurozóny. Uvolnila tak cestu případnému neomezenému tisku peněz.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Ekonomická nálada na Slovensku klesla na minimum od června 2020

25.02.2021 09:35 Celková ekonomická nálada podnikatelů a spotřebitelů na Slovensku letos v únoru, kdy země čelí…

Na Slovensku loni ubyla polovina turistů

24.02.2021 09:52 Hotelům a dalším ubytovacím zařízením na Slovensku loni kvůli dopadům pandemie nemoci covid-19…

Odbory kvůli mzdám pohrozily koncernu Volkswagen stávkou

23.02.2021 21:54 Německé odbory IG Metall pohrozily koncernu Volkswagen (VW) stávkou kvůli sporu o výši mezd.…

Podnikatelská nálada v Německu se v únoru zlepšila

22.02.2021 11:16 Podnikatelská nálada v Německu se v únoru zlepšila mnohem výrazněji, než se očekávalo. Německá…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama