Na EU dopadá koronakrize: Ekonomika klesla o 3,5 procenta, nezaměstnanost roste

Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie v prvním čtvrtletí kvůli dopadům koronaviru prudce klesla. V zemích EU propad ve srovnání s předchozím čtvrtletím činí podle sezonně přepočtených údajů 3,5 procenta, v eurozóně 3,8 procenta, oznámil dnes v prvním rychlém odhadu statistický úřad Eurostat.

Jde o nejvýraznější propad od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat. Ještě výrazněji klesla ekonomika Itálie a Francie, obě země jsou nyní v recesi.

"V březnu 2020, tedy v posledním měsíci sledovaného období, začaly členské státy široce zavádět opatření k omezení pohybu kvůli šíření nemoci covid-19. Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 se HDP v zemích eurozóny zvýšil o 0,1 procenta, v EU pak o 0,2 procenta," stojí ve zprávě úřadu.

V meziročním srovnání pak hrubý domácí produkt (HDP) v EU klesl o 2,7 procenta. V zemích platících eurem je meziroční propad hlubší a dosahuje 3,3 procenta.

Euro area #GDP -3.8% in Q1 2020, -3.3% compared with Q1 2019: preliminary flash estimate from #Eurostat https://t.co/x17Ql1VD2U pic.twitter.com/1fNtPVZokS

— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) April 30, 2020

Co se týče jednotlivý členských zemí, data dnes zveřejnily i statistické úřady v Itálii, Francii a ve Španělsku.

Francouzská ekonomika v porovnáním s předchozím kvartálem klesla o 5,8 procenta, nejvíce od roku 1949, kdy statistický úřad INSEE začal vést záznamy. Vzhledem k tomu, že HDP klesl už druhé čtvrtletí za sebou, je teď Francie v recesi. Ekonomové v průměru očekávali pokles o 3,5 procenta. Francouzská vláda předpokládá, že ekonomika letos vykáže propad o osm procent.

Španělské hospodářství za první tři měsíce letošního roku vykázalo pokles o rekordních 5,8 procenta, zatímco analytici očekávali snížení o 4,4 procenta. Na druhém čtvrtletí se dopady pandemie odrazí patrně zřetelněji. Španělská centrální banka očekává, že ekonomika závislá na turismu by se letos mohla propadnout až o 12,4 procenta. Vládní výhled má země Bruselu dodat do čtvrtka.

Italská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla v porovnání s předchozími třemi měsíci o 4,7 procenta, což je také rekordní propad, uvedl statistický úřad ISTAT. Záznamy takto vede od roku 1995. Podobně jako Francie se také Itálie ocitla v recesi. V posledním loňském kvartálu její ekonomika klesla o 0,3 procenta. V případě Itálie ekonomové očekávali v první čtvrtletí strmější pád, a to o pět procent. Tamní vláda má za to, že HDP letos klesne o osm procent.

Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že ekonomika eurozóny letos klesne o 7,5 procenta. Loni vykázala růst o 1,2 procenta.

Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v březnu mírně vzrostla a dosáhla 6,6 procenta. V měsíci, kdy na ekonomiky začala dopadat omezení související s koronavirem, se v 27 členských zemích unie proti únoru nezaměstnanost zvýšila o desetinu procentního bodu. V eurozóně bylo bez práce 7,4 procenta lidí, což je nárůst rovněž o desetinu bodu. Uvedl to dnes evropský statistický úřad Eurostat.

Ve třetím měsíci roku, kdy řada firem začala omezovat provoz kvůli restrikcím vynuceným pandemií, bylo v EU bez práce více než 14,14 milionu lidí, z toho 12,16 milionu v eurozóně. Proti únoru jich přibylo v 27 zemích celkem 241.000.

Euro area #unemployment up to 7.4% in March 2020 (7.3% in February). EU up to 6.6% https://t.co/f6j3HtSGoD pic.twitter.com/V67obpgvfQ

— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) April 30, 2020

Zvýšil se i počet nezaměstnaných mezi mladými do 25 let. Nezaměstnanost v této kategorii je dlouhodobě více než dvojnásobná ve srovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti. Zatímco v eurozóně vzrostl proti únoru tento údaj o čtyři desetiny bodu na 15,8 procenta, v celé EU pak o osm desetin na 15,4 procenta.

Vzhledem k tomu, že v předchozích měsících mířila křivka nezaměstnanosti k rekordně nízkým hodnotám, zůstávají březnové údaje nižší než před rokem. V EU i v eurozóně klesla nezaměstnanost meziročně o tři desetiny bodu.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v dubnu zpomalilo na 0,4 procenta z březnových 0,7 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Na citelném zmírnění tempa růstu se podepsal hlavně další propad cen energií.

Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, činila v dubnu 1,1 procenta. Mírně tak zpomalila z březnových 1,2 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila 0,9 procenta.

Nejvíce v dubnu vzrostly ceny potravin, alkoholu a tabáku, a to o 3,6 procenta. Ceny ve službách se zvýšily o 1,2 procenta, ceny neenergetického průmyslového zboží o 0,3 procenta. Ceny energií prohloubily pokles na 9,6 procenta.

Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní statistický úřad 20. května.

Eurostat v prohlášení upozornil, že sběr dat o inflaci ve všech zemích eurozóny ovlivnila krize související s šířením nemoci covid-19. Eurostat se tak dohodl s národními statistickými úřady členských států na řadě postupů pro odhad cen, které nebylo možné získat kvůli omezení pohybu nebo uzavření prodejen.

Euro area #inflation down to 0.4% in April 2020: food +3.6%, services +1.2%, other goods +0.3%, energy -9.6% - flash estimate https://t.co/GAsKC3UYze pic.twitter.com/w4YOlbCJOj

— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) April 30, 2020

Inflace v eurozóně se tak v dubnu ještě více vzdálila od cíle Evropské centrální banky (ECB). Ta dlouhodobě usiluje o to, aby se pohybovala těsně pod dvěma procenty. Na této úrovni byl růst cen v eurozóně naposledy koncem roku 2018.

Nízká inflace ale dává ECB dodatečný prostor pro zavádění stimulačních opatření, která by pomohla vykompenzovat dopady pandemie způsobené koronavirem. ECB už mimo jiné v reakci na pandemii zrušila omezení pro nákup dluhopisů zemí eurozóny. Uvolnila tak cestu případnému neomezenému tisku peněz.

Související

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.
Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Trumpovy daňové škrty mohou spustit finanční krizi, varuje ekonom

Navzdory klesajícím úrokovým sazbám a růstu dovozních cel vykazují americké finanční trhy varovné signály. Výnosy z dluhopisů rostou, dolar oslabuje a cena zlata stoupá – to vše podle ekonoma Desmonda Lachmana z American Enterprise Institute naznačuje, že zahraniční investoři ztrácejí důvěru v rozpočtovou politiku prezidenta Donalda Trumpa.

Více souvisejících

Ekonomika nezaměstnanost / nezaměstnaní eurozóna inflace EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy