Země EU se krátce před summitem přou o peníze na podporu ekonomiky

Evropské země se v současnosti snaží vyrovnat s očekávanými dopady bezprecedentních investic, které na podporu boje proti klimatickým změnám chystají Spojené státy. Vláda ve Washingtonu podpoří americké firmy a prodej amerických výrobků částkou 369 miliard dolarů (8,2 bilionu Kč). EU chce zároveň pomoci firmám s dopady vysokých cen energií a motivovat je k rychlejšímu přechodu na obnovitelné zdroje. Lídři budou o možnostech podpory debatovat v Bruselu 9. a 10. února.

V navrhovaných závěrech summitu, které má ČTK k dispozici, vyzývají lídři Evropskou komisi, aby rychle předložila návrh Evropského fondu suverenity, který má "podpořit investice do strategických oblastí". Předběžný text závěrů, jehož podoba se může během předsummitových vyjednávání změnit, volá také po úpravě unijních pravidel státní podpory, která by umožnila veřejnou pomoc v "sektorech strategických pro zelenou a digitální transformaci".

Závěry summitu, které udávají směr činnosti komise a unijní politice obecně, musí 27 lídrů schválit jednomyslně. Členské země ovšem nemají v otázkách dalšího uvolňování pravidel pro státní podporu ani naplnění nového fondu jednotný postoj. Například Itálie či Španělsko podporují myšlenku, že by si EU měla podobně jako v případě mimořádného fondu obnovy určeného na pomoc po koronavirové krizi vzít na nový fond společnou půjčku. Tento nápad však odmítá Německo, Nizozemsko či další fiskálně zdrženlivější země, které se obávají dalšího zadlužování unie.

"Nemyslím, že bychom potřebovali nějaké nové peníze. Mám tím na mysli dotace, ale dokonce i úvěry," řekl v úterý nizozemský premiér Rutte bruselskému zpravodaji listu Financial Times. Stejně jako další západoevropští lídři podpořil myšlenku, aby EU nejprve využila peníze ze zmíněného fondu obnovy, které ještě nebyly vyčerpány. Podobně kriticky se k nové půjčce minulý týden vyjádřil český ministr financí Zbyněk Stanjura.

Někteří diplomaté očekávají, že téma veřejné podpory firem bude na summitu jedním z hlavních sporných bodů. Část členských zemí chce na další společné financování tlačit také kvůli tomu, že podle nich dosavadní pravidla podpory výrazně zvýhodňují firmy z velkých a bohatých států. Podle statistik komise tři čtvrtiny dosud poskytnuté státní podpory v EU připadaly na firmy z Německa a Francie.