Dvě třetiny Čechů pravidelně spoří, v průměru více než 2500 měsíčně

Podle ČS pravidelně spoří větší procento žen než mužů, ženy jsou také opatrnější na útratu peněz než muži. Spoření je oblíbené také v Rakousku, kde je zvyklých si pravidelně ukládat peníze 60 procent obyvatel, na Ukrajině je to jen necelá třetina. To ukázal průzkum spořícího chování provedený v České republice, Rakousku a na Ukrajině společností IMAS International v roce 2010 pro skupinu Erste.

„Potřeby a přání našich klientů pro nás hrají důležitou roli, proto nabízíme širokou paletu produktů, které mohou klienti využít pro vytvoření finanční rezervy či zajištění lepší budoucnosti,“ uvedl Martin Techman, ředitel úseku rozvoj obchodu České spořitelny. "Mezi dotázanými byli jak naši klienty, tak i neklienti a díky tomu jsme získali cenné názory obou stran," dodal Martin Techman.

Nejvíce využívaným spořícím produktem v ČR je stavební spoření (52 %), následuje spořící knížka či účet (39 %), životní či kapitálové pojištění (38 %), státem podporované penzijní pojištění (36 %) a cenné papíry, fondy a investiční fondy (17 %). Úspory v hotovosti doma nebo v bezpečnostní schránce má 28 % obyvatel ČR, na Ukrajině je to skoro polovina. Naopak Rakušané mají úspory v hotovosti doma nebo v bezpečnostní schránce minimálně, 83 % z nich využívá spořící knížku či kartu.

Průměrná výše částky uspořené v ČR za měsíc je 2 659 Kč, což je o 219 Kč více než v loňském roce. Skoro třetina dotázaných spoří částku v rozmezí od 1 001 Kč do 2 500 Kč, přes 20 % respondentů spoří částku od 2 501 Kč do 5 000 Kč. Částku vyšší než 5 000Kč spoří měsíčně 15 % dotázaných, oproti roku 2009 se jejich počet zvýšil o 4 %. Průměrná výše měsíční spořené částky v Rakousku je 165 EUR (cca 4 043 Kč) a na Ukrajině činí 508 UAH (cca 1 115 Kč).

S výší spořené částky je spokojeno přes 80 % střadatelů, více než polovina z nich plánuje v budoucích pěti letech spořit přibližně stejnou částku. Pro 40 % respondentů v ČR je spoření důležitější než v minulých letech, v Rakousku je to 38 %, na Ukrajině dokonce 52 %.

Průzkum byl proveden formou telefonických rozhovorů a v České republice se ho zúčastnilo více než 400 respondentů, stejně jako na Ukrajině. V Rakousku se průzkumu zúčastnilo 1 350 dotázaných.