Rakovina prostaty na vzestupu. Pozor, týká se i mladších ročníků

Nejvíc pacientů je diagnostikováno kolem 70. roku, přibývá ale mladších. Mezi roky 1982 až 1986 byl podle Národního onkologického registru věkový průměr nových pacientů 73 let, mezi roky 2007 až 2011 už 69 let. Před rokem 1986 byla třetina pacientů mladších 70 let, nyní polovina.

"Obecně můžeme tvrdit, že riziko významně roste po padesátce. Ve své praxi se ale občas setkávám i s pacienty mladšími," uvedl přednosta urologické kliniky motolské fakultní nemocnice profesor Marek Babjuk.

K nárůstu zjištěných případů rakoviny prostaty podle něj přispěly lepší informovanost mužů a modernější postupy v medicíně. "Muži si začínají uvědomovat rizika spojená s tímto onemocněním a ve větším počtu navštěvují lékaře. Lepší diagnostické metody jsou pak schopné odhalit chorobu již v raném stadiu," vysvětlil.

"Nádory prostaty rostou pomalu, takže mohou v organismu dlouho zůstávat nepovšimnuty. Nyní odhalíme i nádor, který by v minulosti zůstal skryt a zachytili bychom ho až ve fázi, kdy ho nelze léčit," uvedl Babjuk.

S včasným odhalením souvisí i postupný pokles úmrtnosti. V roce 2005 zemřelo v ČR na zhoubný nádor prostaty 28.033 mužů, v roce 2011 pak 27.171. "Současná medicína v kombinaci s větší informovaností mužů má jednoznačně pozitivní dopad na včasné odhalení nemoci. Rakovina prostaty je tak relativně dobře zvladatelná a léčba nabývá na účinnosti," doplnil profesor Jindřich Fínek.

Časná stádia karcinomu prostaty jsou většinou bez příznaků a mohou být zachycena v některých případech během operace močové trubice z jiných důvodů, upozorňuje Vitalion.cz. U lokálně pokročilých nádorů (to jsou takové, které už se šíří do okolí – do močového měchýře, do močové trubice, ale ještě nemetastazovaly do vzdálených orgánů) jsou hlavními příznaky pacientů různé potíže při močení. Pacienti chodí na záchod v kratších intervalech a také častěji v noci nebo mohou naopak moč zadržovat a vymočení je pro ně náročné.

Celkem vzácné je objevení krve v moči a onemocnění ledvin (ledvinná nedostatečnost, resp. selhávání ledvin).

Známkou velmi pokročilých nádorů pak bývá nejčastěji bolest z kostního metastatického procesu, hlavně zad, kyčlí a končetin. Metastáza v kostech může někdy utlačovat míchu a působit potíže s hybností.

Lze nějak předejít vzniku rakoviny prostaty?

Ne. Během posledních dvaceti let byla provedena celá řada studií posuzujících různé vlivy životního prostředí, stravy, léků a doplňků stravy na vznik tohoto nádoru. Obecně se soudí, že vyšší příjem masa a živočišných tuků, stejně jako např. kouření může zvyšovat riziko vzniku karcinomu prostaty (KP). Stejně tak nedostatek zeleniny a ovoce, vitamínu D či nadbytek vápníku se může podílet na vzniku nádoru prostaty. Výsledky studie posuzující vliv selenu a vitamínu E prokázaly, že vitamín E (samotný či v kombinaci se selenem) zvyšuje riziko vzniku KP.

Je karcinom prostaty dědičný a jaké jsou další rizikové faktory?

Ano, u jisté části pacientů má KP rysy dědičného onemocnění. Krom zevních faktorů je tedy jednoznačně prokázána souvislost genetická: onemocnění rakovinou prostaty u otce či bratra daného muže zvyšuje riziko vzniku rakoviny i u něj 2,5x a pokud jsou v rodině daného muže postiženi tímto nádorem dva příbuzní, narůstá toto riziko 3,5x. Pokud se tedy u Vás nebo u Vašeho příbuzného nádorové onemocnění prostaty vyskytne, poraďte se se svým ošetřujícím lékařem o možnostech vyšetření i pro ostatní muže v rodině. V řadě odborných doporučení je totiž nález KP u rodinných příslušníků vážným důvodem pro zahájení aktivního vyšetřování, aby bylo případné další onemocnění zachyceno v příznivém stádiu.

Dalším důležitým faktorem je věk – s rostoucím věkem se zvyšuje i počet zachycených nádorů resp. riziko, že daný muž onemocní nádorem prostaty. Více než 65% ze všech případů KP je nyní zjištěno u pacientů starších 65 let. Vzhledem k pomalému růstu většiny typů nádorů prostaty je ale u starších pacientů také větší pravděpodobnost, že délka jejich života nebude KP ovlivněna, laicky řečeno „zemřou s karcinomem prostaty, ale na jinou příčinu".

Rasová souvislost je dalším prokázaným rizikovým faktorem, kdy Afroameričani mají výrazně vyšší riziko než bělochů a nejnižší riziko mají Asiati. Z Evropanů mají nejčastěji vyskytující se nádory prostaty Skandinávci, kteří jsou často nositeli i agresivnějších forem nádorů, uvedla Česká urologická společnost (cuz.cz).