Sportovní legenda šokuje: Diktátor Kim čong-un je úžasný kluk

Rodman se s Kimem setkal v Pchjongjangu již letos v únoru a spekulovalo se o tom, že by cílem jeho nové cesty mohlo být propuštění vězněného Američana korejského původu Kennetha Baea. Ten si v Severní Koreji odpykává patnáctiletý trest za údajný pokus o státní převrat.

"Necestuji do Severní Koreje, abych diskutoval o propuštění Kennetha Baea," řekl Rodman agentuře Reuters v telefonickém rozhovoru před svým odletem z Pekingu do Pchjongjangu.

"Nebudu v Severní Koreji jako diplomat. Jedu se tam dobře bavit, posedět s kamarádem Kimem a jeho rodinou, zahájit tamní basketbalovou ligu, nic víc," prohlásil výstřední, 201 centimetrů vysoký sportovec.

Rodman (52), který již dříve označil severokorejského diktátora za "úžasného kluka", by prý rád trochu přispěl k překonání kulturních rozdílů a "lidem po celém světě ukázal, že Američané si mohou se Severokorejci rozumět". Jeho schůzka s Kimem by se prý mohla uskutečnit již dnes či ve středu.

Organizace spojených národů odhaduje, že severokorejský režim vězní přes 200,000 lidí z politických důvodů v pracovních táborech. Přes milion lidí doposud v takových táborech zahynulo. Portugalská poslankyně Ana Gomes uvedla na slyšení, že světová politika vůči Severní Koreji se příliš soustřeďuje na otázku jaderných zbraní a přistupuje příliš často na obchody s tamním režimem, při kterých jsou lidská práva přehlížena. Mimořádný vyslanec amerického prezidenta Barack Obamy pro otázky lidských práv v Severní Koreji, Robert King, uvedl že severokorejský režim patří mezi nejhorší porušovatele lidských práv na světě.

Několika jedincům se podařilo ze severokorejských věznic uprchnout a přijali pozvání OSN na slyšení vyložit část svých zkušeností a svého utrpení. Kromě potlačování politických aktivit a náboženského vyznání, neváhá severokorejský režim své odpůrce zavírat na dlouhá léta do táborů pro nucené práce, ženy jsou často nuceny k prostituci, mučení a znásilňování patří na denní pořádek zacházení s vězni.

Jedním ze svědků byl Šin Ding-hjuk, který se v pracovním táboře narodil a strávil svých prvních 24 let života za dráty. Vězni v táborech podle jeho slov nemají žádnou identitu, nemají právo mluvit, jíst anebo se volně pohybovat. Musejí pracovat v dolech a stává se že jen za jediné nevhodné slovo jsou popraveni.

Situace lidí, kteří žijí civilní život ale není o moc lepší. Podle odhadů Světového potravinového programu OSN zemřelo v devadesátých letech až 2 miliony lidí hladem v důsledku zanedbávaného hospodářství, čtyři z deseti lidí jsou závislí na humanitárních dodávkách potravin, píše server europarl.europa.eu.