Břicho v centru pozornosti vědců: Proč nás tato část těla fascinuje?

V čínské a indické mytologii je břicho považováno za sídlo duše. V něm se také rodí nový život. Dokonce v Bibli je role břicha velmi symbolická. Což Jonáš nebyl tři dny vězněm v břiše velryby, než mu Bůh odpustil?

Například v roce 2003 spojoval profesor chirurgie na Sherbroocké univerzitě v Quebecku trávicí problémy s psychogenealogií, s tím, jak problémy s břichem vypovídají o naší minulosti a jak působí na duševní stav.

Také celebrity se zabývají svým břichem, ať už jde o terapeutický půst či detoxikaci. Třeba Jennifer Lopezová, Gwyneth Paltrowová a Jennifer Anistonová upřednostňují terapeutický půst. Jiní dávají přednost odvarům s projímavým účinkem a detoxikačním čajům.

Hlavním komplexem Francouzů není nic jiného než břicho. Podle studie ústavu Ipsos Santé z roku 2011 nemá své vlastní břicho ráda každá druhá osoba. Tato neláska je mnohem větší než u ostatních částí těla. Dokonce 66 procent dotázaných dospělo k závěru, že "pohoda v břiše znamená pohodu v hlavě". Jak to vysvětlit?

"Na rozdíl od mozku, který je v těle nejvýše položeným orgánem, je břicho spodkem těla, částí, kterou spojujeme s naší živočišností a reprodukcí. V materialistické společnosti, která tělo považuje za jakýsi podnik, který je třeba řídit, se břicho má podrobovat naší vůli," podotýká sociolog David Le Breton, jehož citoval francouzský týdeník L´Express.

Protože nemůžeme mít pod kontrolou svůj život, snažíme se mít pod kontrolou své tělo. Této kontrole se však břicho často vymyká. Proto jsou tak úspěšné orientální a alternativní metody, které se zabývají tělem v jeho celistvosti. Le Breton říká, že je naše posedlost břichem i výsledkem neustálé přítomnosti problematiky výživy v médiích.

Průkopníkem nové vědy nazvané neurogastroenterologie je profesor Michael Gershon z Columbijské univerzity v New Yorku. Nervový systém našeho trávicího ústrojí má podle něho jakousi mozkovou aktivitu a inteligenci. Z toho plyne i přezdívka břicha - druhý mozek.

Profesor Gershon prokázal, že 90 procent hormonu štěstí serotoninu je produkováno a skladováno ve střevech. Střevní mozek je místem, odkud pramení strach, úzkost a fobie. Rodí se tam intuice, pochopení pro druhé, touha po kontrole a obsese.

"Žijeme ve společnosti, která upřednostňuje mozkovou aktivitu. Nejde rozhodně o to, že bychom ji chtěli popírat, usilujeme spíše o rovnováhu a umožnění cirkulace energie v břichu," dodává expert na japonské dýchací masáže Thibault Marlin.