Alergie a kojení: Máme výsledky nového výzkumu

Souvislost mezi kojením a rizikem vzniku atopického ekzému je zatím poněkud sporná. Zatímco některé studie podporují teorii, že kojení snižuje riziko vzniku astmatu nebo atopického ekzému u dětí, jiné studie toto tvrzení vyvracejí, a dokonce naznačují, že kojení by mohlo riziko i zvyšovat. Studie německých lékařů z Ústavu pro výzkum a prevenci a sociálního lékařství v Brémách zjišťovala, jaký je vztah mezi kojením a prevalencí atopických chorob u dvouletých dětí.

Do studie bylo zahrnuto celkem 1 685 dětí a jejich rodiče vždy po narození, v šesti, dvanácti a dvaceti čtyřech měsících vyplňovali dotazník. Otázky se týkaly jak zdravotního stavu rodičů a dítěte, tak i například délky kojení, socioekonomické situace rodiny a podobně. Hodnocen pak byl výskyt alergických reakcí u dvouletých dětí ve vztahu jak k délce kojení, tak i zdravotnímu stavu obou rodičů.

Kojení může působit pozitivně i negativně

Z 837 chlapců a 848 holčiček se příznaky alergie ve dvou letech projevily u 207 chlapů a 186 děvčátek. Ve 114 případech byl alergik už otec, v 94 matka a v 61 případech trpěli některým z příznaků alergií (atopická dermatitida nebo astma) oba rodiče. U dětí, jejichž rodiče byli po alergické stránce naprosto zdraví, mělo dlouhodobé kojení spíše negativní důsledky na vznik alergií. Zatímco u nekojených dětí se alergie projevila v 15 % případů, u dlouhodobě kojených to už bylo téměř 25 %. Podobné výsledky vyšly i ve skupině dětí, jejichž otec byl zdravý a matka alergička. U dětí, kde byla matka zdravá a otec alergik nebo oba rodiče alergici, naopak kojení delší než čtyři měsíce těmto dětem možnost výskytu alergických příznaků rapidně snížilo.

Studie ukázala, že délka kojení může výskyt alergických příznaků zvyšovat i snižovat. Důležitou roli hraje informace, který z rodičů je alergik. Obecně ale stále platí, že delší kojení, které se doporučuje v délce minimálně šesti měsíců, má na budoucí zdraví dítěte pozitivní vliv.

Atopický ekzém, strašák západní Evropy

Alergie na jídlo a potraviny patří mezi nejčastější alergie vůbec. Často vzniká už v dětském věku, někdy například ve formě tzv. atopického ekzému.

V posledních letech, zejména kvůli vlivu životního prostředí, narůstá ve vyspělých zemích Západní Evropy počet dětí, které trpí nějakou z forem atopického ekzému. Jaký je přesný výskyt tohoto alergického onemocnění u dětí v západním Švédsku, zkoumali lékaři z dětského oddělení Dětské nemocnice královny Silvie v Gothenburgu. Ve své studii hodnotili rizikové faktory, které vzniku atopického ekzému předcházely.

Vybráno bylo celkem 8 176 rodin dětí, u kterých se přihlíželo k jedinému kritériu: děti se musely narodit v západním Švédsku v roce 2003. Rodiče vyplňovali dotazníky s otázkami, kdy a jaké příkrmy začali u dětí používat. Dotazník byl zaměřen zejména na přítomnost alergenních složek potravy, jako jsou vejce, mléko a ryby. První dotazník rodiče vyplňovali kolem šestého měsíce života dítěte, druhý o další půlrok později.

Po vyplnění dotazníků lékaři hodnotili jejich obsah a rizikové faktory, které vzniku atopického ekzému u dětí předcházely. Z 8 176 rodin jich nakonec bylo ve studii 4 921, tedy přibližně 60 procent.

U dvaceti procent dětí se do jednoho roku objevil atopický ekzém, poprvé nejčastěji kolem čtvrtého měsíce života. Častěji se vyskytoval u dětí, v jejichž rodinách se atopický ekzém už dříve vyskytl.

Ryby a ptáci jako ochrana

Zajímavé ale bylo, že daleko méně dětí mělo atopický ekzém v domácnostech, kde se buď chovali ptáci, ať už domácí, nebo exotičtí, a také se často konzumovaly ryby. Konzumace ryb a rybího oleje dokonce snížila výskyt na více než jednu třetinu oproti rodinám, které rybám tolik neholdovaly. Naproti tomu se nepodařilo prokázat ani alergizující vliv vajec nebo mléka, ať už byly jako příkrm zavedeny kdykoliv.