Poloha v posteli odhalí nečekané věci. Jak spíte vy?

Vědci z Pittsburské univerzity analyzovali spánek 46 manželských párů po dobu deseti dní a na tomto základě odvodili souvislost mezi vztahy v páru a synchronizací jeho spánku. "Spánek manželů je více synchronizovaný než spánek náhodně vybraných jednotlivců," uvádí Heather Gunnová, která je jednou z autorek studie.

Manželské páry také mají tendenci shodnout se i v tom, kdy budou bdít a kdy spát. Lidský jedinec je však spíše náchylný vrhat se do náručí Morfeova sám, aby se vyhnul rušivým prvkům, jako je chrápání či funění. Proč tedy sdílíme společné lůžko s naší druhou polovinou?

"Nemůžu jí říci, že se mi spí lépe na pohovce než s ní v naší posteli. Konečně jsme manželé a ti spí společně," píše Jon Methven v článku v časopisu The Atlantic. Kromě toho má společnost tendenci soudit, že pár, který nespí společně, už nevede sexuální život. Když se řekne, že manželé spí odděleně, zní to zvláště pejorativně.

Podle psychoterapeuta Josepha Messingera může pozice v loži osvětlit vztah milenců.

A jak spíte vy?

1. Ve vzájemném objetí, tváří k sobě. Tato pozice, častá v prvních dobách vztahu, může přetrvávat roky. Ukazuje, že pár je citově založený. Jestliže muž spí v náručí ženy, má v sobě možná ještě duši malého chlapce, který hledá ochranu.

2. V objetí, kdy jeden leží zády k druhému. Zde jde stále o velkou lásku. Když žena leží zády k muži, může se to vykládat jako potřeba být hýčkána. Je-li muž zády k ženě, je zřejmě sentimentální a zamilovaný.

3. Zády k sobě, avšak blízko u sebe. Neznepokojujte se, i zde vládne harmonie! Tato pozice je výsledkem vyváženého a zavedeného vztahu. Psychologové soudí, že ukazuje na stabilitu páru, který pochopil význam toho, že si ve spánku zachovává své teritorium.

4. Tváří k sobě. Tato pozice vyjadřuje vynikající spojení, potřebu cítit se v bezpečí u milované bytosti. Takový pár touží po duševním splynutí.

5. Obráceni zády k sobě, každý na druhé straně postele. Zde je třeba rozlišovat, zda se v této pozici pár také probouzí. Jestliže se probudíte na druhé straně postele, může to mít tisíce důvodů (horko, zlé sny). Pokud ale takto spíte, svědčí to o nevyřešených problémech.

Mýty o spánku

Spát dobře znamená spát denně 8 hodin

Tak jednoduché to není. Potřeba spánku se mění během našeho života. Malé děti spí ještě déle než 8 hodin, většině dospělých stačí 7 hodin a seniorům často ještě mnohem méně. Jenže to není všechno. Potřeba spánku je totiž zcela individuální, každý z nás ji má danou, neovlivníme ji vůlí ani žádným tréninkem nebo nácvikem. Je to prostě tak, každý potřebujeme spánek jinak dlouhý, jsou dokonce lidé, kterým stačí 4 hodiny a naopak jsou mezi námi velcí spáči, kteří potřebují k odpočinku 9 hodin.

Lze se vyspat do zásoby

Naneštěstí nedá. Příliš dlouhý spánek s sebou přináší spíše pocit ospalosti a únavy.

Kdo hodně spí, ten tloustne

Naopak, obezita je spojena s kratším spánkem. Může to souviset s regulací hormonů, např. grelinu, leptinu nebo růstového hormonu, který se vyplavuje ve večerních hodinách. U dětí podporuje hlavně růst, ale u dospělých právě dokonalé zpracování živin z potravy. Ponocování jeho vyplavování brání. Svou roli hraje možná i to, že kratší doba spánku dává více času na konzumaci potravy.

Když dítě nespí, je možné mu podat v malé dávce hypnotikum

Není to dobře. Léky se v léčbě poruch dětského spánku téměř nepoužívají. Bezpečné hypnotikum pro děti v podstatě neexistuje.

Léky na spaní jsou nebezpečné, třezalka ale neuškodí

Třezalku tečkovanou lze sice při léčbě nespavosti použít, ale opatrně. Obsahuje poměrně účinné látky. Obzvláště nebezpečná je kombinace třezalky a antidepresiv. Navíc tato rostlina může ovlivňovat účinek některých dalších léků, jako například simvastatinu, přípravku na snížení cholesterolu.

Spánek se do celkové doby života nezapočítává, čím déle člověk spí, tím déle žije

Není to pravda, lidé, kteří spí deset hodin denně a více, mívají délku života kratší. Může to však být dáno statisticky, velmi dlouho spí lidé s tzv. syndromem spánkové apnoe, při kterém je spánek narušován krátkými obdobími, kdy pacient nedýchá. Tato porucha často souvisí s onemocněním kardiovaskulárního systému. Prvním příznakem přitom může být obyčejné chrápání, uvedl magazinzdravi.cz.