Eurotunel už 23 let spojuje Británii s Evropou: Do jaké hloubky se dopravní prostředky dostanou?

Ambiciózní projekt tunelového spojení mezi kontinentální částí Evropy a Velkou Británií zahájil podpis dohody z roku 1987. Otevření tunelu přes kanál La Manche se účastnila sama královna Alžběta II. v roce 1994. Jak je stavba dlouhá a až do jaké hloubky musí dopravní prostředky zajet?

V sobotu uplynulo třicet let od podpisu smlouvy, která navždy změnila dopravu v Evropě. Jedni z největších politiků dvacátého století rozhodli o výstavbě podmořské spojnice Velké Británie a Francie. Francouzský prezident Francois Mitterand a britská premiérka Margaret Thatcherová se dne 29. července 1987 podepsali pod dohodu, která formálně spustila práce na tunelu přes kanál La Manche, pro který se postupně vžilo označení Eurotunel.

Dopravní tepna vede z anglického Folkestone do francouzského přístavního města Calais a je dlouhá přes 50 kilometrů. Z toho vede pod mořem většina, konkrétně 38 kilometrů. Tunel provozuje společnost Eurotunnel od roku 1994, kdy byla stavba uvedena do provozu. Slavnostního otevření se účastnila britská královna Alžběta II. a Francois Mitterand. Práce na ní byly zahájeny v roce 1988, stavba tak vznikla v poměrně krátkém období šesti let. Finanční hodnota projektu se odhaduje na 5 a půl miliardy amerických dolarů. Ročně si průjezdem tisíců dopravních prostředků tunel vydělá kolem 50 a 60 milionů dolarů.

Tunel není určen jen pro osobní dopravu, významná je tato spojnice pro nákladní dopravu. Na trase cestují nákladní vlaky SNCF a EWS, z francouzské strany vede vysokorychlostní trať LGV Nord. Vysokorychlostní trať byla před sedmi lety dokončena i na britské straně, nese jméno High Speed 1 (v překladu „vysoká rychlost 1“). Vlaky trasou projíždějí rychlostí až 300 kilometrů za hodinu, vyjma podmořské části a měst. Ve městech Folkestone a Calais byly vybudovány obrovské terminály, na nichž jsou do nákladních vagonů nakládány automobily.

Průměrná hloubka tunelu činí 45 metrů pode dnem. Eurotunel je třetím nejdelším železničním tunelem na světě, nejdelší je ve Švýcarsku. Všechny dopravní prostředky mohou přímo v tunelu v podmořské části vyvinout maximální rychlo 160 kilometrů za hodinu

Běžný Evropan má dvě možnosti, jak se do Británie dostat. Buď může nasednout v Eurotunelu na vlak, nebo se nechat převézt autem. Eurotunel je tvořen dvěma dopravními tunely o průměru 7,6 m a jedním servisním, který má průměr o něco menší. V průběhu let 1994–2014 bylo prostřednictvím vlaků přepraveno přes 330 miliónů lidí a 65 miliónů vozidel. Zhruba o polovinu levnější je přeprava automobilu trajektem.

Spolu s příchodem migrační krize musel Eurotunel čelit mnoha pokusům o nelegální přechod z Francie do Británie. Podle společnosti Eurotunnel jen mezi lednem a červencem 2015 zkusilo tunel překonat 37 tisíc migrantů. Převážně mělo jít o lidi z Etiopie, Eritreje nebo Afghánistánu. Migranti mnohdy riskovali své životy při pokusu dostat se do Británie. Už v roce 2002 takto zemřely desítky migrantů.

Související

Ilustrační foto

Provoz mezi Británií a EU v nových podmínkách je ve svátek hladký

Hned poté, co Británie v noci na dnešek úderem půlnoci SEČ definitivně ukončila svazek s Evropskou unií, začali řidiči kamionů před vjezdem do vlakové soupravy v Eurotunnelu předkládat na francouzské straně celní dokumenty. Do Británie kamiony dorazily včas a do francouzského Calais vypluly z anglického Doveru první trajekty.
Eurotunnel

Hranice mezi Francií a Británií se otevřela, podmínkou je test na koronavirus

Železniční, letecká a lodní doprava mezi Británii a Francií je od dnešního rána obnovená. Do Francie tak z Británie opět mohou přijet mimo jiné francouzští občané i lidé z dalších zemí EU, Britové žijící trvale ve Francii a řidiči nákladní dopravy. Podmínkou je však negativní test na koronavirus. Testování řidičů na britské straně nicméně vázne. U přístavu Dover se skupina řidičů frustrovaných z dlouhého čekání střetla s policií. Informoval o tom web BBC.

Více souvisejících

Eurotunnel Velká Británie Margaret Thatcherová tunel doprava

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

před 1 hodinou

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy