Pokud se potřebujete naučit na důležitou zkoušku, po pilném studiu si dejte dvě skleničky vína. Ráno se vzbudíte a informace budete chrlit jednu za druhou. Naznačuje to alespoň nová studie britských vědců. Ti provedli podobný test na několika desítkách účastníků. Jak dopadl?
Pít nebo nepít? Výzkumů o alkoholu se provedlo nekonečné množství, podle některých občasná sklenka neublíží, jiné vám řeknou, že i doušek vína denně vám poškozuje mozek. Pro milovníky alkoholu je tu ale nová dobrá zpráva. Podle studie, která byla publikována v magazínu Scientific Reports nám pití alkoholu pomáhá uchovat v paměti znalosti, které jsme se naučili předtím.
Učíte se jazyky, čeká vás důležitý test ze znalostí nebo se jen něco potřebujete naučit nazpaměť? Pak si dejte jeden dva panáky a můžete být v klidu. Alkohol by vám měl pomoci v zapamatování si nových informací, které jste se právě naučili. Až vystřízlivíte, informaci byste měli mít stále uloženou v hlavě.
I když vám vědci jistě nedoporučí, abyste se zpili do němoty každý večer, jistou toleranci k alkoholu připouštějí. Tým vědců z University of Exter ve Velké Británii provedli výzkum, který potvrdil něco, s čím už počítaly některé starší studie. Tentokrát byl ale proveden nikoliv v laboratorních podmínkách, ale přímo v terénu. Účastníci se tak doma opíjeli, a následně byli testováni.
"Náš výzkum ukázal kromě toho, že ti, co pijí alkohol, si lépe pamatují to, co se naučili, také skutečnost, že čím víc toho vypili, tím silnější byl účinek," uvádí Celia Morganová z týmu vědců. Než si objednáte basičku piv před vaším dalším zkouškovým obdobím, raději se podívejte na detailnější výsledky celé studie. Po několika nápojích už mozek přestává přijímat nové informace, místo toho dochází k upevnění těch informací, které jste se naučili předtím. Pokud tak spoléháte na to, že vám při učení pomůže vypití několika skleniček vína, jste na omylu.
Experiment podstoupilo 88 "společenských pijáků", kteří se museli před konzumací alkoholu naučit nazpaměť několik slovních informací. Poté byli náhodně rozřazeni do dvou skupin. Jedna skupina si mohla dopřát alkoholu co jim bylo libo, průměrně jeden účastník vypil dvě skleničky vína, druhá skupina se alkoholu nesměla ani dotknout.
Následující den obě skupiny prošly opakovacím testem. Víc si toho zapamatovali pijani, abstinující měli větší problémy.
"Naše teorie počítá s tím, že hipokampus, což je část mozku nezbytná pro fungování paměti, přechází na konsolidaci vzpomínek, tedy na přenos z krátkodobé do dlouhodobé paměti," říká Morganová. Hipokampus pak po konzumaci alkoholu nepřijímá nové informace, které by kódoval a ukládal, místo toho zachová informace starší.
Dobrovolníci tak prošli také obrazovým testem. Měli si zapamatovat obrázky a další den prošli testem paměti, testem prošli znovu i následující den. "Pijáci" předvedli v obou dnech stejný výkon, nezlepšili se ani se nezhoršili. Z toho lze vyvodit, že super schopnost uchovat si v paměti co nejvíc informací platí jen pro příjem informací, který probíhá před obdobím, kdy se pije.
Výzkumníci nicméně chtějí zdůraznit, že studie by měla být zvažována pouze v kontextu toho, co již víme o alkoholu: že příliš mnoho pití může vážně poškodit vaši paměť a zdraví v dlouhodobém horizontu. Podobný účinek jako alkohol podle vědců může mít na uchování v paměti také spánek.
Za největší přínos této studie považují vědci fakt, že alkohol nemusí mít jen zcela negativní účinek na paměť. To může do budoucna pomoci ve vývoji nových léčiv, které se zaměřují na celkové zlepšení kognitivních funkcí člověka.
Související
Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to
Obchodní válka s USA se zhoršuje. Výrobci alkoholu spustili nevídaný lobbismus
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 1 hodinou
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 2 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 2 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 3 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 4 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 5 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 6 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 7 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 7 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 8 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 9 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 10 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 11 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
včera
Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci
včera
Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět
Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.
Zdroj: Libor Novák