Dražší je lepší a musí být studené? O víně koluje řada lží a nepravd

Tvrzení: Tvar skleničky ovlivňuje chuť vínaRealita: Pravda!

Malé, velké, tlusté a tenké. Sklenice na víno mají snad všechny tvary a velikosti. Tvar sklenice skutečně ovlivňuje chuť vína, jakkoliv smyšleně to zní. Velká část požitku je totiž vůně a právě ta na tvaru závisí. „Styl sklenice pomáhá koncentrovat aroma, což je důležité pro zážitek z konzumace vína,“ vysvětluje sommeliérka Mandy Oser. 

Klíčovou vlastností je "šířka hladiny", tedy prostor, který se dotýká vzduchu. Čím větší je, tím více aroma je vypouštěno. Proto bývá červené víno ve větších sklenicích a bílé v menších. Není to jen pro parádu, ale i z praktických důvodů - co kterému typu vína více vyhovuje.

Tvrzení: Zakroužit, poválet a srkat. Jinak si víno nevychutnáte.Realita: Pravda!

Kroužení vínem ve sklenici pomáhá přístupu kyslíku k nápoji, což pomáhá uvolnit všechny vůně. Stejný důvod stojí i za převalováním a srkáním. To má za úkol vpustit do úst trochu vzduchu mezi zuby a víno dále okysličit. Navíc přenáší aromatické látky i do zadní části úst. 

Tvrzení: Ve svém víně cítím jahodu, pepř, lékořici a červenou švestku!Realita: Pravda!

Všechny tyto chutě, respektive spíše vůně ve víně skutečně najdete. Není to tak, že by si je sommeliéři prostě na místě vymýšleli. Když hovoří například o trávě či tabáku, je to proto, že konkrétní víno a to co cítí sdílí některé stejné molekuly. Rozhodně ve své sklenici nemají něco vyloženě s tou příchutí. 

Chutě mohou pocházet z hroznů, které sloužili k výrobě vína. Z půdy, ve které vyrostly či z dřevěných sudů, kde víno zrálo. 

Tvrzení: Víno musí dýchat!Realita: Ano a ne.

Každý přece ví, že když otevře víno, musí nechat láhev chvíli stát, aby mohlo víno "dýchat". V dnešní době... už spíše pro parádu. Tento zvyk byl důležitý dříve, když víno obsahovalo velké množství oxidu siřičitého. Ten zabíjí bakterie a víno konzervuje. Jeho užití však v posledních dekádách téměř vymizelo. Nechat víno odpočinout dávalo v minulosti oxidu šanci se vypařit a zanechat produkt čistý. 

Tvrzení: Čím dražší víno, tím lepší.Realita: Ne vždycky. 

Rozhodně je tam rozdíl. Dražší vína používají hrozny, které jsou zdravější a v mnohem lepší kondici. Zachází se s nimi velmi opatrně, což zamezí ve vytvoření špatné chuti vznikající z poškozeného produktu. Takové víno také určitě zraje v kvalitnějších sudech, které mu přidávají více chuti.

Je však důležité si uvědomit, že záleží především na tom, co vám chutná. Chuť je subjektivní. Snadno můžete utratit tísíce korun za lahev, která vám vůbec nebude chutnat. Často také hraje roli placebo efekt. Existují studie, při kterých lidé testovali alkohol (whisky, víno a další). Jednou jim byla předložena "drahá" a podruhé "levná" láhev. V obou byl stejný obsah, ale ta "drahá" jim přišla vždy lepší.

Tvrzení: Bílé víno servírovat studené, červené v pokojové teplotě.Realita: Lež!

Mnoho lidí pije bílé víno příliš studené a červené příliš teplé. Optimální teplota pro bílé víno je 9-11°C, růžové 11-13° a červené 14-16°. Benevolentnější sommeliéři hovoří o 4 - 10° pro bílé a 15-18°C pro červené. Teplota je v podstatě hodnota, jak rychle se hýbou molekuly. Proto je tak důležitá pro chuť. 

Rada pro jednoduché využití doma je - dejte červené víno do lednice na 15 minut před konzumací a dostanete se na správnou teplotu. U bílého podobný postup naruby. Čtvrt hodinky před pitím je dobré ho z lednice vyndat. 

Tvrzení: Červené víno patří k masu, bílé k rybě. Realita: Zastaralé!

Podle některých sommeliérů je tohle pravidlo nejen staré, ale i zastaralé. Je třeba vnímat konkrétní recept, suroviny a omáčku a až podle toho vybírat své víno. Jako příklad uvádí sommeliérka Mandy Oser rybu halibut, která má výraznou chuť bývá konzumována s omáčkou z červeného vína. To by podle expertky úplně přemohlo jemnou chuť bílého vína. K takovému pokrmu by tedy doporučila například Rulandské modré.