Většina válek je podivná sama o sobě. Vyhazování věcí do vzduchu, střelba a mučení tisíců lidí není něco, co bychom asi považovali za normální. Zvlášť vzhledem k tomu, že za tím často stojí nevyřízené účty několika mocných. Přesto na válce něco je. Přinesla nám některé z nejpozoruhodnějších a nejbizarnějších příběhů historie.
Francouzská kavalerie zajala nizozemskou flotilu
Psal se leden 1795 a francouzská revoluční armáda postupovala hlouběji do území dnešního Holandska. Chladné počasí potom způsobilo jednu z nejpodivnějších bitev té doby. Důstojník Jan Willem de Winter byl vyslán, aby dobil přístav Den Helder. Jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že celá nizozemská flotila kousek od pobřeží přimrzla v tlusté vrstvě ledu. Francouzi na koních flotilu snadno obklíčili a přemohli posádku. Je to jediný zaznamenaný případ v historii, kdy byla flotila zajatá útokem kavalerie.
Zakladatel scientologie bojoval námořní bitvu s neviditelným nepřítelem
V květnu 1943 nebyl Ron Hubbard ještě známý, jako zakladatel scientologického kultu. Velel lodi USS PC-815, jejíž specialitou byl lov ponorek. Hubbard dostal příkaz, aby se plavil z Portlandu do San Diega. Cestou na radaru něco zachytil a byl přesvědčený, že to je japonská ponorka. Velitel tedy zavolal na pomoc menší flotilu a další bezmála tři dny ponorku lovil.
Poté, co se nepodařila najít o nepříteli žádná zmínka, byli Hubbard a spol. odvoláni. Později se ukázalo, že budoucí vrchní scientolog bojoval 68 hodin dlouhou námořní bitvu proti v té době už dávno velmi dobře zmapovanému ložisku magnetitu.
Britové zdrogovali Osmanskou říši
Tento příběh se odehrál v listopadu 1917. Britové byli uprostřed konfliktu s Osmanskou říší, která napadla v průběhu I. světové války některé jejich kolonie. Turci byli zahnáni do města Sheria a byli připraveni ho tvrdě bránit. Člen britské rozvědky Richar Meinertzhagen se rozhodl vyřešit situaci vskutku šalamounsky.
Na obklíčené Osmany z ničeho nic začaly pršet propagační letáčky a cigarety. Nikdo už asi nezjistí, co se Turkům tehdy honilo hlavou - každopádně nikdo z nich nepojal žádné podezření a armáda začala spokojeně pokuřovat. Cigarety byly plné opia. A když pak druhý den Britové Sheriu napadli, setkali se jen s velmi malým odporem. Mnozí obránci se nedokázali ani postavit na nohy.
Bitvu rozhodl meteorit
Lucullus byl římský politik a vojevůdce v průběhu třetí mithridatické války v letech 76. - 63 před naším letopočtem. Chystal se napadnout Pontské království, dokud byla jeho armáda pryč. Byl pak velmi překvapen, když jeho invazní jednotky narazili na samotného krále Mithridata z Pontu.
Armády byli na pokraji bitvy, když v tom "ohnivá koule" spadla z oblohy přímo mezi znepřátelené strany. Zprávy z obou stran naznačují, že se obě armády lekly hněvu svých bohů a co nejrychleji utekly. Meteorit se tak stal prvním mimozemským vítězem bitvy na naší planetě. Lucullus se už později zlobě z nebes pravděpodobně vyhnul, neboť jeho tažení bylo nakonec úspěšné.
Odchod na záchod způsobil válku
Incident na mostě Marca Pola se odehrál mezi 7. a 9. červencem 1937. Most ležel přesně na hranici mezi Čínou a Japonským císařstvím. Bylo to období vysokého diplomatického napětí a na obou stranách mostu stáli vojáci. V noci na 7. července provedli Japonci několik neplánovaných manévrů, což vedlo ke krátké výměně střeliva. Poté, co střelba ustala, se vojín Shimura Kikujiro z japonské armády nevrátil na své místo.
Japonci byli skálopevně přesvědčeni, že Čína jejich vojáka zajala a vymlouvá se, že to neudělala. V ranních hodinách proto napadli čínské pozice a obě strany utrpěly značné ztráty. Bitva se nakonec přelila v druhou čínsko-japonskou válku, která časem hladce splynula s II. světovou. Vojín Shimura se později toho dne na svou pozici vrátil a nemohl uvěřit svým očím a uším. Všem vysvětlil, že ve skutečnosti poodešel stranou na toaletu a cestou zpět se ztratil.
Slepý král v bitvě
V nejbizarnějších vojenských okamžicích historie je i česká stopa. Jan Lucemburský přijel do bitvy u Kresčaku slepý, ale nezabránilo mu to boje se zúčastnit. V průběhu bitvy začalo být jasné, že jeho strana bitvu prohraje. Ostatní rytíři údajně nebyli schopní Jana přesvědčit, že vyrazit v ten moment na nepřítele nebyl nejlepší nápad. A tak se svým slepým králem zemřeli na bitevním poli.
Voják se stal veteránem tří armád
V roce 1938 byl tehdy osmnáctiletý korejec Yang Kyoungjong odveden do japonské císařské armády, aby bojoval se Sověty. O rok později ho nepřítel zajal v bitvě u řeky Chalchyn a odveden do pracovního tábora. V roce 1942 byl pak Sovětský svaz v tísni. Vojenská strategie "poslat na nepřítele tolik vojáků, že mu dojdou kulky" byla personálně vyčerpávající. A tak byl Yang (pravděpodobně pod pohrůžkou smrti) "přesvědčen, aby se přidal k sovětské armádě.
V roce 1943 korejce zajala Německá armáda. Ta zjistila, že sovětská taktika není vůbec špatná a dvojnásobného veterána také "přesvědčila". Poslední zajetí Yanga čekalo v červnu 1944, tentokrát od Američanů. Po své cestě třemi armádami se rozhodl, že ke čtvrté už se přidat nechce. Zbytek života pak spokojeně dožil v americké Illinois, kde také v roce 1992 zemřel.
Britové si potopili svou vlastní vlajkovou loď
HMS Victoria začala svou cestu po mořích v roce 1888 a od začátku jí bylo souzeno stát se vlajkovou lodí středomořské flotily. V červnu 1893 se admirál George Tryon a 10 bojových lodí vydalo na moře. Seřadili se do dvou řad, mezi kterými byla mezera pouhý jeden kilometr. Poté se velitel rozhodl udělat něco šíleného.
V admirálovi se zřejmě probudila jeho skrytá láska pro synchronizované plavání. Nařídil dvěma předním lodím, aby se ve stejný čas otočily o 180° a pluly zpět do přístavu. Vnitřním prostorem mezi řadami. Lodě se tam prostě nemohly vejít, ale to si admirál zřejmě nespočítal. Došlo k nevyhnutelné srážce, která jednu z extrémně drahých válečných lodí těžce poškodila a druhou poslala ke dnu.
A byla to právě vlajková loď Victoria, která za sebou v té době měla pouhých 5 let ve službách námořnictva. Tomu se říká předčasný důchod. Při nehodě zemřela také více než polovina posádky. Mezi nimi i Tryon, pro kterého to pravděpodobně byla schůdnější varianta, než čelit posměchu a poměrně vysokému účtu za svou hloupost.
Související
Amerika vymírá kvůli opiu? Mezi lidmi rezonuje mohutná konspirace
Vědci slibují konec bolesti. Vymysleli lék, po kterém bude lidem krásně
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno včera
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
včera
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
včera
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
včera
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
včera
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
včera
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno 27. října 2026 22:05
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
27. října 2026 20:36
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
27. října 2026 19:18
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
27. října 2026 18:03
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.
Zdroj: Libor Novák