Zatmění Slunce v historii: Konec světa, nebo zuřící bohové?

Dnes již víme, že zatmění Slunce vzniká tím, kdy se zkříží cesty Slunce a Měsíce tak, že Měsíc zakrývá Slunce. Protože je Slunce mnohem větší než Měsíc a oběžná dráha Země není dokonale kulatá, dochází k tomuto velmi zřídka. V dřívějších dobách o tomto nevěděli, proto pro ně bylo velkým šokem.

Protože při zatmění Slunce zmizí většina slunečního světla, je člověk ponořen do temnoty. I nyní to v lidech, kteří o zatmění vědí, může způsobit stavy strachu a paniky. O to děsivější to bylo, když zatmění přišlo bez jakéhokoliv vyrovnání. Různé kultury se s tím pak vyrovnávaly po svém.

Čína

Jeden z prvních záznamů zatmění Slunce pochází z Číny, přibližně k roku 2136 před naším letopočtem. Je možné, že se jedná o báchorku. Podle legendy císař Chung K‘ang nechal popravit své dva astronomy jménem Hi a Ho za to, že zatmění nepředpověděli.

Ačkoliv však byli Číňané schopni zatmění předpokládat, vysvětlovali ho mýty. Věřili tomu, že obrovští tvorové – buď psi, nebo draci – pojídali Slunce. Samo čínské slovo pro zatmění obsahuje písmeno „ši“, které znamená jíst. Aby zachránili Slunce a bestii odehnali, Číňané byli do bubnů, aby ji vyplašili rámusem.

Vikingové

Vikingové také věřili, že při zatmění někdo požírá Slunce. V jejich případě se jednalo o vlčí sourozence jmény Hati a Skoll, kteří Slunce a Měsíc honili po obloze. Skoll chtěl sežrat Měsíc, zatímco Hati honil Slunce. Když jeden svou kořist dohnal, nastala tma.

I Vikingové dělali rámus, aby odehnali vlky od Slunce a Měsíce a přinesli zpět světlo. Jejich snaha byla podpořená vírou v to, že Ragnarok – jejich konec světa – nastane poté, co vlci pohltí Slunce i Měsíc. Vikingové tedy oddalovali konec světa, když se snažili odehnat vlky od Slunce či Měsíce.

Grónsko, Aljaška a Arktida

Inuité z Grónska, Aljašky a Arktidy věřili, že Slunce a Měsíc jsou dvě nebeské bytosti, sourozence. Měsíční bůh Anningan měl sestru bohyni Malinu. Tím si vysvětlovali zatmění Slunce i Měsíce. Začalo to tím, když Anningan honil Malinu po boji.

Jak se za ní opakovaně hnal, zapomínal jít a ztrácel váhu – čímž vysvětlili i fáze měsíce. Nakonec pak zmizel, když se zastavil, aby nabral síly. Nový Měsíc rostl. Zatmění Slunce pak nastalo ve chvíli, kdy Anningan Malinu dohnal, stejně jako Měsíc dohnal Slunce.

Řecko

Řekové uctívali božstva, která byla lidská a prchlivá. Zatmění Slunce si tedy vysvětlovali tak, že jsou bohové rozzuření a seberou lidem Sluncem, pokud to nenapraví. Podle historika Herodota přišlo zatmění Slunce během bitvy u řeky Halys, kde spolu válčili lidé z Lýdie a Médské říše.

Díky zatmění historici vypočítali, že k bitvě došlo 28. května 585 před naším letopočtem. Vojáci odhodili zbraně a země se usmířily, což ukončilo dlouhou válku. Zatmění si všichni vyložili jako znak toho, že bohy jejich válka rozzuřila a měli by ji ukončit.

Indiáni

Různé indiánské kmeny měly svá vlastní vysvětlení toho, co se dělo. Cherokee věřili, že na obloze žije veliká žába a chce sežrat Slunce. Všichni tedy vyšli ven a dělali co nejvíce rámusu s bubny, píšťalami i křikem, aby žábu odehnali.

Araphové Slunce a Měsíc považovali za sourozence a ve chvíli, kdy se tato tělesa překryla, došlo ke zmatení. První myšlenkou bylo, že mají sex. A nikdo nechápal, proč k tomu došlo a proč by Měsíc a Slunce měli sex v nebesích.

Podle některých kmenů se o snědení Slunce pokoušela černá veverka nebo velký medvěd. Další věřili, že mladý lovec Slunce uvěznil v pasti. Odžibvejové pak měli strach, že Slunce vyhaslo. Aby nepřišli o světlo, stříleli směrem ke slunci zapálené šípy, aby ho znovu zapálili.