Olgoj chorchoj: Existuje legendární pán netvorů?

Frank Herbert, autor proslulého románu Duna, možná nevymyslel všechno sám. Červi v jeho díle se stali slavnými a přitom možná sami pocházejí z ještě slavnější předlohy. Mongolské nestvůry, které sice nikdy nikdo neviděl, ale o to víc se jich místní bojí. Ne nadarmo se jim také přezdívá "červ smrti".

Olgoj Chorchoj má být smrtící a tajemná nestvůra, která údajně žije pouze v poušti Gobi. Bývá popisován jako červovitá potvora s délkou mezi 60 a 150 centimetry. Nemá hlavu a je tmavě červený.Většinu života tráví zabořený v písečných hlubinách a vylézá pouze v průběhu června a července. Tolik tedy legendy.

Mýtického červa se velmi bojí místní mongolské obyvatelstvo. Zejména proto, že jsou mu přisuzovány smrtící vlastnosti. Údajně dokáže zabít člověka až na vzdálenost šesti metrů. Některé legendy hovoří o silném koncentrovaném jedu, který zabíjí instantně při doteku s kůží. Další zmiňují schopnost vraždit elektrickým šokem. V jiných najdete kombinaci obojího.

Ačkoliv Mongolové o příšeře hovoří už celá staletí, západní svět se o něm poprvé dozvěděl až v roce 1926 a to díky knize Roye Chapmana Andrewse Po stopách prastarého muže. Andrews tam mimo jiné cituje i mongolského ministerského předsedu Damdinbazara, který v roce 1922 červa popsal: "Má tvar párku a je dlouhý kolem dvou stop. Nemá žádnou hlavu ani nohy, je tak jedovatý, že jen dotyk znamená okamžitou smrt. Žije v nejopuštěnějších částech pouště Gobi." 

Česká stopa

V pátrání po bytosti byl velmi aktivní i náš národ a to prostřednictvím českého kryptozoologa a dobrodruha Ivana Mackerleho. Ten se stal světovým odborníkem na legendy, které se mongolského červa smrti týkají. 

Mackerle se o existenci mýtické příšery dozvěděl poprvé od jednoho studenta, který z Mongolska pocházel. Zmíněný student slyšel Mackerleho příběhy o hledání Lochnesské příšery a to mu dodalo odvahu se zmínit o vlastním monstru. Příběhy našeho dobrodruha natolik zaujaly, že se rozhodl zjistit víc. Byl překvapen, když zjistil, že většina Mongolů se červa tak bojí, že o něm ani nechtějí mluvit.

Jeho výzkum ještě více zkomplikovala mongolská vláda, která mu výzkum zakázala s tím, že jde jen o pohádku a smyšlenku. Až v roce 1990 tak dostal povolení k expedici. Poté, co mu mnoho lidí o červovi vyprávělo, si byl naprosto jistý, že musí existovat.

Mackerle červa nenašel a neuspělo po něm ani několik dalších. Olgoj chorchoj se tak i nadále řadí po bok Yettiho, Lochnesské příšery, Čupakabry nebo Krakena mezi kryptidy - tedy tvory, jejichž existenci není možné bez jakýchkoli pochyb vyvrátit. Hrůzu místních a zájem cizích expedic však zřejmě bude budit i nadále.

Související

Například takto by mohl vypadat jeden z nejslavnějších kryptidů - Yetti

Kryptozoologie: Tajemný obor, který hraničí s pseudovědou

Kryptozoologie je přinejmenším kontroverzní obor. Zabývá se hledáním a popisováním tvorů, pro jejichž existenci neexistují nezvratné důkazy. Pro někoho pseudověda, pro někoho otázka víry v nadpřirozeno. Serveru EuroZprávy.cz odpovídali kryptozoolog, zoolog a šéf klubu skeptiků Sysifos. A shodli se, že situace není černobílá. Někdo totiž honí víly a Yettiho, jiný dělá seriózní práci a rozšiřuje obzory biologie a zoologie za hranice běžného poznání.

Více souvisejících

kryptozoologie Mongolsko Příšery olgoj chorchoj

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

včera

20. července 2026 21:57

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy