Kryptozoologie je přinejmenším kontroverzní obor. Zabývá se hledáním a popisováním tvorů, pro jejichž existenci neexistují nezvratné důkazy. Pro někoho pseudověda, pro někoho otázka víry v nadpřirozeno. Serveru EuroZprávy.cz odpovídali kryptozoolog, zoolog a šéf klubu skeptiků Sysifos. A shodli se, že situace není černobílá. Někdo totiž honí víly a Yettiho, jiný dělá seriózní práci a rozšiřuje obzory biologie a zoologie za hranice běžného poznání.
Co je to ta kryptozoologie
Věda mimo vědy. „Jde o vědu, která se zabývá dosud vědecky nedoloženými tvory,“ definoval pro náš server nadšenec a tvůrce blogu o kryptozoologii Martin Mihula. Jako nejznámější případy kryptidů (tvorové, které kryptozoologie zkoumá - pozn. red.) uvedl Yettiho či legendární příšeru z jezera Loch Ness. „Do kryptozoologie můžeme zařadit také mnohem extrémnější případy, např. víly nebo jednorožce, a zároveň realističtější případy, jako jsou mořští hadi nebo údajně přežívající zástupci oficiálně vyhynulého vakovlka tasmánského,“ popsal Mihula.
A kryptozoologii plně nezavrhuje ani spolek, který si udělal jméno na skepticismu.„Pod kryptozoologií se vážně může skrývat cokoliv. Od zcela fantaskní honby za mýtickými stvořeními, která nikdy neexistovala a existovat vlastně ani nemohla, po zcela seriozní hledání zvířat považovaných za vyhynulé, jako jsou třeba Vakovlk tasmánský nebo Dronte mauricijský,“ ujasnil pro EuroZprávy.cz postoj klubu skeptiků Sysifos jeho předseda Leoš Kyša.
Dvojí tvář oboru popisuje i zoolog z Akademie věd Karel Janko. „Náplň tohoto 'oboru' se dá brát jako honba za senzacemi - třeba obsedantní hledání Lochnessky a podobných nesmyslů. Na druhou stranu to může být vážně míněný výhled za hranice běžného uvažovacího rámce biologa,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz rozdíl Janko.
Kdo nehledá víly, něco najde
„Stvoření jako víly, pegasové a trojhlaví psi popírají veškeré biologické zákony a jejich zastánci vrhají na celý obor špatné světlo,“ postěžoval si kryptozoolog Mihula. Přitom je podle něj možné se zabývat seriózním hledáním, které může mít i velký úspěch. Jako příklad za všechny uvádí latimérii podivnou, která měla být už 70 milionů let vyhynulá, ale v roce 1938 se ji podařilo objevit. Dále pak podle něj do podobné kategorie spadají tvorové jako krakatice obrovská nebo žirafa okapi.
Na latimérii si vzpomněl i Leoš Kyša: „Taková Latimérie podivná byla také považována za 70 milionů let vyhynulý druh, tak proč by třeba někdo nemohl nějakého podobného tvora objevit?“ ptá se skeptik. A zoolog přitakává. „Kdo by si před sto lety myslel, že můžeme najít něco, jako latimérii. Kdo by si před lety vsadil na to, že tělo savců a jejich rozmnožování funguje díky genům, které jsme kdysi dávno ukradli viru,“ uvedl příklady zoolog Janko.
Má to tedy vůbec smysl?
„Jistě, je v tom spíš víc dobrodružství a snílkovství, než poctivá věda, ale kdo z nás by nefandil dobrodruhům, kteří hledají v horách sněžného muže nebo v bažinách vyhynulé tvory,“ přiznal skeptik. Vzápětí však nezapomněl upozornit, že i dobrodruhové se musí snažit a hledat poctivé důkazy, místo planého bájení a vymýšlení. „To už je, samozřejmě, poněkud jiný příběh,“ dokončil úvahu Kyša.
Za kolegy z podivného odvětví se postavil i zoolog. „Pokud hledáme nějakou obrovskou formu života, tak nás překvapení už mnoho nečeká,“ upozornil Janko. Ovšem jen aby vzápětí dodal, že před pár lety byl popsán nový druh velryby či několika set tunová houba. „A pokud se koukneme pod mikroskop, zjistíme, že to co známe je ubohý zlomeček reality,“ je přesvědčený Janko.
Zoolog dále vysvětlil, že popisování nových druhů dnes už není ani tak o nalezení úplně nového zvířete, ale spíše o rozlišení toho, co jsme dříve neviděli. To ukázal na příkladu objevení jednoho druhu kosatky, který dříve nebyl rozlišen pro svou podobnost s ostatními. Na druhou stranu projevil Janko nedůvěru například k existenci Yettiho.
„Aby Yetti existoval a nebyl to vzácný hermafrodit jak to popisoval Jára Cimrman, potřeboval by populaci v určité velikosti a hustotě. Jaká je šance, že by tak velký organismus žil bez povšimnutí někde, kam jezdí mraky turistů,“ vyvrátil mýtus o existenci jednoho z nejznámějších kryptidů zoolog. Zároveň však dodal, že mystika a symbolika kolem legendárních bytostí je zajímavá.
Pro kryptozoologa to smysl má
„Nejvíce jsem se kryptozoologii věnoval už v sedmé třídě základní školy. Přečetl jsem skoro vše, co se dalo v našem jazyce sehnat. Představoval jsem si, jaké by to bylo, kdyby opravdu ještě někde v afrických pralesích pobíhali dinosauři a někde v oceánských hlubinách by žily krakatice veliké jako nejvyšší mrakodrapy světa,“ popsal romantiku oboru Mihula.
Mezi jeho nejoblíbenější zvířata patří ta nejnebezpečnější a nejbizarnější. Jmenoval například obřího červa olgoj chorchoj nebo světoznámou chupacabru. Z kritiky některých lidí si nic nedělá. „Já osobně jsem vždycky bral kryptozoologii jako svým způsobem seriózní vědní obor, takže každého kryptida jsem bral s určitou rezervou a vnímal jsem názory ostatních,“ vysvětlil kryptozoolog s tím, že většinu svých názorů vkládal na svůj blog, kde je na každém čtenáři, jak si informace přebere.
Sám poté přiznal, že čím více se člověk zabývá doloženými tvory, tím více mu přijdou ti nenalezení méně reální. „I já jsem v posledních několika letech svůj zájem přesměroval na skutečné živočichy, mezi kterými je 'bizárů' také mnoho,“ uzavřel Mihula.
Související
Olgoj chorchoj: Existuje legendární pán netvorů?
kryptozoologie , věda , biologie , Yetti (označení neznámého druhu dvounohého hominida) , Loch Ness
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Ukrajinská armáda provedla raketami Storm Shadow masivní úder na ruskou energetickou infrastrukturu
před 1 hodinou
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 2 hodinami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 3 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 3 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 3 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 5 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 5 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 6 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 7 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 10 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 11 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
Ukrajinští představitelé dnes oznámili, že během přeshraničního nájezdu na vesnici Hrabovske v Sumské oblasti odvlekly ruské invazní síly do Ruska 52 civilistů. Útok se odehrál v noci na sobotu, kdy do obce vtrhlo přibližně 100 ruských vojáků. Kromě civilního obyvatelstva bylo zajato také 13 ukrajinských vojáků, kteří v pohraniční oblasti působili.
Zdroj: Libor Novák