Pro případ apokalypsy: Která jídla vydrží věčnost?

Med

V roce 2015 archeologové nahlásili nález 3000 let starého medu, zatímco zkoumali hrobky v Egyptě. Med byl přitom zcela jedlý. Tato dlouhá výdrž je následkem speciálních vlastností medu – má v sobě vysoký obsah cukru a minimální množství vody. Bakterie v něm nemohou růst.

Med navíc obsahuje drobné množství peroxidu vodíku, který zastavuje růst mikrobů. Je to jedním z důvodů, proč včely v úlech produkují med pro své mladé – je to jídlo i ochrana před nemocemi. Zpracovávání medu pomáhá, protože cukry v medu přitahují vodu ze vzduchu, což není ideální.

Při zpracování a balení se však med zahřívá. Zahřátí se zbavuje vody a uzavření nádoby udržuje vodu pryč od medu. Díky tomu vydrží déle. Ačkoliv se med může zakalit a zcukernatět, když se med otevře a cukry do něho natáhnou vodu, stačí med opět zahřát.

Sušené luštěniny

Stejně jako u medu je u luštěnin klíčové zpracování a uchovávání. Sušení luštěnin navyšuje koncentrace cukru a zbavuje se vody. To opět ztěžuje bakteriím růst. V luštěninách existuje mnoho enzymů, které po sklizni postupem času znehodnotí produkt.

Protože se však produkt zbaví vody a navýší se koncentrace cukru, život těchto enzymů se zastaví. Pokud jsou ve vzduchotěsné nádobě, životnost těchto luštěnin je léta a léta. Jsou navíc skvělým zdrojem proteinů. Když se však do nádoby dostane voda, dlouho nevydrží, maximálně několik měsíců.

Sojová omáčka

Sojová omáčka může vydržet v pořádku minimálně tři roky. Kombinace množství soli v omáčce a toho, že je tekutina fermentovaná zajišťuje, že neotevřená lahev sojové omáčky vydrží velmi dlouho.

Jak dlouho, bude záležet přímo na typu omáčky. A také na teplotě skladiště, jakmile bude otevřená. Pokud se omáčka zkazí, příčinou bude pravděpodobně plíseň rostoucí na okolo víčka.

Ocet

Někdo by mohl namítat, že ocet je už vlastně zkažené víno. Ovšem kyselost dosažená při fermentaci zabraňuje tomu, aby v octu rostly nějaké další bakterie. Díky tomu je u octa zaručené, že dlouho vydrží.

Destilovaný bílý ocet vydrží prakticky donekonečna. Ostatní octy mohou změnit barvu nebo v nich vzniknou usazeniny. Kvalitu a bezpečnost produktu to však typicky nezmění, uvádí The Conversation. Může to mít kromě vzhledu vliv i na chuť.

Bílá rýže

Bílá rýže je k jídlu i poté, co byla uskladněná třicet let. Klíčem je atmosféra a teplota. Nízké teploty (okolo 3° Celsia jsou ideální) a chybějící kyslík hrají důležitou roli. Hnědá rýže, ačkoliv je často považovaná za zdravější, nevydrží tak dlouho.

Vláknité plevy totiž obsahují nenasycené tuky, které mohou žluknout a rýži znehodnotit. Takže pokud je vaše hnědá rýže mastná a je cítit jako stará barva, raději ji vyhoďte.

Hořká čokoláda

Existují debaty o tom, jestli se čokoláda kazí nebo ne. Přídavek mléka do čokolády může výrazně zkrátit její životnost. Nicméně tmavá čokoláda se zdá mít větší výdrž, i když nemusí vždycky vypadat dobře.

Pokud se čokoláda neuskladní při stabilní teplotě, může se tuk v čokoládě dostat na povrch. Pak vytvoří šedivý povlak, který by mohl vypadat jako plíseň. Když ji však uskladníte při stabilní teplotě, čokoláda může vydržet dva roky nebo i více. Většině lidí čokoláda takhle dlouho nevydrží, než si ji snědí.

Cukr a sůl

Většina z jídel, které vydrží dlouho, obsahují velké množství soli a cukru. Zjednodušeně – vytahují z jídla vodu, takže když v něm zkusí bakterie růst, prostě uschnou. Proto se sůl používá při výrobě šunky a cukr při výrobě marmelády.

Samy o sobě, pokud se uskladní ve vzduchotěsné nádobě, vydrží téměř nekonečně. Aditiva, jako je jód přidávaný do soli, mohou její životnost zkrátit na přibližně pět let.