Tyhle věci považujeme za správné. Přitom nám pořádně škodí

Brzy vstávat, hodně pít či jíst lehká jídla... Všechny tyto dobré rady nejsou pro naše zdraví tak prospěšné, jak se tvrdí. Objevte sedm "zdravých" zvyků, které ve skutečnosti zdravé nejsou, píše francouzský server Gentside.

Rodiče, média a lékaři nám od dětství vštěpují stovky rad, které jsou užitečné pro naše zdraví. Věříme, že pro zdravý život je zásadní pít hodně vody, hned časně zrána pracovat a vyhýbat se slunci. Jak je to doopravdy?

1. Pít hodně vody

Jeden a půl litru vody denně, ani o centilitr méně. Všichni se shodují v tom, že voda znamená život a že pro dobré zdraví je třeba pít co nejvíce. Avšak pozor: voda je sice opravdu nezbytná k našemu přežití, ale velké množství může nebezpečně snížit koncentraci soli v naší krvi. A pokud jde o plastové lahve, pak jejich chemické složení může kontaminovat vodu a narušit úroveň našich hormonů.

2. Popíjet nealkoholické koktejly

Jestliže nahradíte například tradiční koktejl Mojito některým mocktailem, jak se říká nealkoholické verzi typických alkoholických nápojů, nemusí to ještě znamenat, že jste tělu prokázali službu. Tyto koktejly jsou totiž přislazovány rafinovaným cukrem, který je podle vědců stejně škodlivý jako alkohol. Chcete-li tedy zdravě popíjet a obejít se bez alkoholu, dejte přednost džusům z čerstvého ovoce před chemií.

3. Hovořit o svých problémech

"Nejdůležitější je svěřovat se se svými problémy", můžete číst v každém ženském časopise. Bohužel tato psychologická rada může mít na morálku obrácený účinek. Podle studie americké Kolumbijské univerzity může neustálé obírání se týmž problémem a jeho analyzování v kruhu přátel vyvolat úzkosti, stres a vést k depresi. Nejlepší způsob, jak se s problémem vypořádat, je soustředit se na jeho řešení.

4. Hned zrána sportovat

Zajisté, pravidelná fyzická aktivita je dobrá pro zdraví. Avšak jak uznávají ti, kdo chodí o nedělích běhat, nejlepší je sportovat až během dopoledne. Expert z britské Brunelovy univerzity zjistil, že cvičíme-li hned časně zrána, můžeme si oslabit imunitní systém a vystavit se tak virovým infekcím. Nevadí, když se ráno několikrát protáhneme, ale intenzivní cvičení si ponechme na pozdější dobu.

5. Jíst "light" pokrmy

Jsou všudypřítomné a módní. Avšak konzumace potravin se sníženým či nulovým obsahem tuku je léčkou vedoucí k tomu, že tělu nedodáváme nenasycené mastné kyseliny omega-3. Tyto kyseliny, které se nacházejí třeba v tučných rybách nebo v ořeších, jsou zásadní pro fungování mozku a srdce a mohou pomáhat předcházet artritidě

6. Jíst potravinové doplňky

Vitamíny A, skupiny B, C nebo D jsou nezbytné pro naše zdraví a jejich nedostatek můžeme velmi snadno pocítit. Přesto neradíme, abyste podlehli reklamě na potravinové doplňky. Četné studie prokázaly, že příliš vysoké dávky vitamínů a minerálů, jako jsou železo, hořčík či vitamín B6, zvyšují riziko smrti u starších žen. Předávkování vitamínem E může zvýšit riziko rakoviny prostaty. Vyhněte se tedy nejrůznějším globulím. Ovoce a zelenina je to pravé!

7. Nechodit na sluníčko

Milovníci bronzové pokožky se již léta děsí rakoviny kůže. Každé léto jsme zasypáváni nejrůznějšími preventivními kampaněmi a nikdo se už neodváží vystrčit nos ven, aniž by se předtím vydatně nenamazal krémem s ochranou proti slunci. Ano, chránit se před sluncem je velmi důležité, ale chcete-li se vyvarovat konzumace umělých vitamínů, pak vězte, že mírné vystavení slunečním paprskům je důležité, neboť nás chrání před nedostatkem vitamínu D. V Británii úřady doporučují strávit denně deset minut na sluníčku bez ochranného krému.

Související

Senioři, ilustrační foto

Kolika let se dožívají lidé v EU? Česko je na tom výrazně lépe než Slovensko

V Evropské unii loni stoupla očekávaná délka života nad úroveň před pandemií covidu-19, jak uvádí evropský statistický úřad Eurostat. Země v jižní části Evropy, jako Španělsko, Itálie a Malta, zaznamenaly nejvyšší naději na dožití, zatímco nejnižší údaje byly zaznamenány v Rumunsku, Bulharsku a Lotyšsku. Slovensko je ve srovnání s Českem na horší úrovni, uvedl server Brussels Times.

Více souvisejících

Lidé zdraví lidské tělo lékaři

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy