Přestane svět pít kafe? Klimatické změny zredukují počet ploch vhodných pro produkci kávy až o 88%, varuje nová studie

Aktivita opylovačů u květin má pozitivní vliv na sklizeň kávy, skladbu plodů i velikost zrn. Když se např. zvýší počet druhů včel ze tří na 20, významně poroste i skladba plodů. Původní latinskoamerické včely jsou mnohem efektivnějšími opylovači kávy než nepůvodní medonosné včely. Větší míra opylování je u těch kávovníků, co jsou v blízkosti lesů. Původní včela léta do vzdálenosti až 1600 metrů od lesa, kde je její úl. Naturalizovaný západní včely létají mnohem dál a jsou méně závislé na blízkosti k lesu, snadno se ale ztratí či ulétnou a jsou více nebezpečné.

Změna klimatu může ovlivnit geografické rozložení opylovačů a tím i účinnost opylení. Výrobu kávy proto pravděpodobně změna klimatu ovlivní dvěma způsoby: 1) přímo, prostřednictvím účinků změn teploty, dešťových srážek nebo vyvoláním extrémních událostí na kávových polích a 2) nepřímo, prostřednictvím změn v opylovacích službách. Podle odhadů by změna klimatu mohla vést až k 50% snížení ploch vhodných pro produkci kávy. To by ovlivnilo až 100 miliónů lidí pracujících v kávovém průmyslu.

Podle modelů studie celková současná plocha vhodná pro výrobu kávy v Latinské Americe se sníží o 73% či 88% podle scénářů středního a vysokého oteplování. Předchozí studie odhadovaly 30% redukci plochy. Ty však používaly méně variabilní modely. Nicméně, 12-až 30% polí vhodných pro produkci kávy se objeví v nových oblastech. Množství včel na kontinentu se sníží asi o 65%, ve 4 až 5% lze ale očekávat zvýšení.  

Tato ztráta ploch vhodných pro pěstování kávy je dána jejich vzrůstající citlivostí na zvýšené teploty. Plochy vhodné na budoucí pěstování kávy se proto objevují v horských, chladnějších částech Jižní Ameriky. Na základě tohoto procesu je možné vysvětlit významnou ztrátu celkově vhodných ploch v méně horských oblastech (Nikaragua, Honduras a Venezuela) a mírné rozšíření v dalších oblastech (Mexiko,Guatemala, Kolumbie a Kostarika). Tyto nové oblasti jsou v blízkosti lesů, jenž však čelí riziku odlesnění.   

Klesání kvality kávy bylo podle výsledků studie spojeno s potenciálním poklesem množství včel a následným snížením produktivity opylování. Budoucí plochy produkce kávy by však měly pokrývat oblasti s značným množstvím včel. Zvýšené množství včel by mohlo kompenzovat ztráty vzniklé snížením ploch vhodných k produkci kávy a zase případné zvýšení oblastí vhodných k pěstování kávy by mohlo vynahradit ztráty vzniklé redukcí počtu včel.

Jak zajistit přežití pěstování kávy?

Podle autorů studie je proto potřeba jak pečlivého plánování zemědělských postupů produkce kávy, tak vůči včelám přátelských farmářských praktik. Ty zahrnují zvládání plevelu (tj. zajištění, aby kávovníky nemuseli soupeřit z ostatními rostlinami o přízeň včel a důležité látky), snížené používání biocidů a zvyšování rozmanitosti rostlin podél polí a cest.

Úkolem kávového managmentu by mělo být zajištění úpravy odstínu listů pro snížení teplotního stresu, zvýšit efektivitu zavlažování, využit různých způsobů přizpůsobování rostlin suchu a tepelnému stresu a ochránit půdu pro zlepšení obsahu vlhkosti.   

Pokud by přesto se ukázalo, že tyto strategie nedokáží odvrátit negativní účinky klimatických změn a produkce kávy už není životaschopná, mělo by se napomoci farmářům, aby přesedlali na jiné plodiny nebo produkční systémy vhodné pro budoucí klimatické podmínky, případně zkusily alternativní živobytí mimo farmu, navrhuje studie.

Klíčovým prvkem je ochrana lesů a zachování rozmanité zemědělské krajiny. To podporuje nejen budoucí opylovací služby, ale též ekosystémové služby jako je regulace vody a zmírnění změny klimatu. Zajištění diverzifikovaného lesa, fungujícího jako stínový baldachýn, by podle studie byla dvojitá výhra, protože by umožnila kávovníkům se přizpůsobit změnám klimatu a zároveň by měla zlepšila prostředí včel.