Co nejhoršího jste kdy snědli? Tyhle věci máte v jídle každý den

Jahodové nápoje jsou dělané spíše z jablek, borůvkový jogurt má v sobě mrkev. Tyhle věci nás možná nepřekvapí, ale co třeba veganské jídlo z ořechů, ale s přídavkem hmyzu? Víte, odkud pocházíte vanilková příchuť, nebo kolik vlasů denně sníte? Potravinářský průmysl je plný záhadných odhalení, některé náhražky se zdají být v pořádku, kvůli jiným už se jídlu možná budete nadosmrti vyhýbat.

Mezi těmi přijatelnými náhražkami patří nejspíš mrkev v borůvkovém jogurtu. Ta se tam přidává ne kvůli chuti, ale fialovému zbarvení. Jen si ale nesmíte představit zářivě oranžový kořen, nýbrž jeho fialovou odrůdu. Ta má v sobě tolik barviva, že potravinářský průmysl ji s radostí používá jako přírodní barvivo. Stačí jen špetka mrkve a na chuti borůvkové jogurtu to vůbec nepoznáte.

Jablko je zase všestranně použitelnou plodinou, která tvoří základ pro mnoho jiných ovocných produktů. Stačí se podívat na složení jahodového džusu nebo levnějších marmelád, ale jablko skvěle doplňuje třeba i chuť exotických plodin, jako je mango nebo plod mučenky. Hlavní roli zde samozřejmě hraje cena, ale pokud je zákazník s produktem spokojený, pak nejspíš není co řešit.

Postupně se však dostáváme do jiných sfér. Pokud najdete v restauraci na talíři vlas, je to dostatečný důvod k tomu, abyste jídlo vrátili do kuchyně. Jenže vlasy jíme každý den, aniž bychom si to uvědomovali a mezi ingrediencemi je rozhodně nenajdeme označené. L-Cystein je chemická látka, která má prodloužit trvanlivost potravin. Najdeme ji běžně třeba v pečivu. Jak se ale získává? Velká část látky je dnes produkována v Číně, kde ji získávají ze zvířecích rohů, kachního peří nebo právě lidských vlasů.

Překvapit by nás neměl ani výskyt hmyzu a brouků, zvláště pokud holduje rozemletým ořechům. Co se zdá být kompletně veganskou surovinou může ve skutečnosti obsahovat i nějakou tu živočišnou bílkovinu navíc. I když OSN považuje brouky, červy a larvy za nesmírně zdravé pochutiny a do budoucna by jimi chtěl zachránit svět, pořád je pro nás poněkud neobvyklé je mít na talíři.

V Česku na tuto pochoutku nejspíš ještě nenarazíte, ale pokud zajdete do britského baru, můžete celý večer strávit konzumací sušeného rybího močového měchýře. Ta nepříliš vábně znějící surovina se totiž přidává navíc do piva, aby získal svou zlatavou barvu. Pozor si musíte dát i na oblíbenou čokoládu, v této sladkosti můžete najít i myší chlupy. Podle Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv je však jeden chlup na sto gramů čokolády v pořádku a člověka nijak neohrožuje.

Jak je to ale s nejoblíbenější příchutí - vanilkou? Většina z nás nejspíš dobře ví, že pravá vanilka je luskem z orchideje, ale drahé koření má samozřejmě svou náhražku. Jak se ale umělá vanilka získává? Kastoreum  je výměšek análních pachových žláz, kterým si bobr evropský a bobr kanadský značkují své teritorium. Tradičně se používá do parfémů, ale když je silně zředěný, připomíná i vanilku nebo maliny. Díky tomu se hojně využívá právě v potravinářském průmyslu a užívat si ho můžeme zejména v dezertech.

Související

Potraviny

Co se v minulosti pilo místo kávy?

Ve střední Evropě se začala pít káva někdy na konci 17. století. První kavárna na našem území byla otevřena roku 1714 v Praze. Káva byla odjakživa luxusní a drahou komoditou. Proto se připravovaly také její nejrůznější náhražky, z nichž se některé pijí dodnes.

Více souvisejících

náhražky potraviny jídlo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 15 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy