Krvaví Aztékové? Byli bojovní, přesto jejich říše padla za několik měsíců

Jednu z posledních velkých civilizací Nového světa vytvořili Aztékové. Její pád předznamenal zánik celého světa předkolumbovské Ameriky. Přitom Aztékové představovali značně vyspělou a rozvinutou kulturu i společnost, která čerpala z místních tradic a nadále je rozvíjela. Jejich říše zabírala v podstatě celé území dnešního státu Mexiko. Správní aparát představoval vládce, řada kněží i elitních válečníků, přičemž celá aztécká společnost byla značně bojovná. Přesto jejich říše padla v řádu několika měsíců.

Příchod Aztéků do oblasti středního Mexika souvisel se zánikem toltéckého státu zhruba v polovině 13. století. To umožnilo příchod dalších skupin Chichiméků, do nichž patřil i kmen Aztéků. Jejich rodištěm byl bájný Aztlan v severní části Mexika, odkud v závěrečné fázi migrací přišli do Mexického údolí. O tomto putování vypráví aztécké příběhy v dochovaných kodexech. Historická fakta svědčí o jejich severském působišti a následném průchodu přes Tulu, bývalé hlavní město Toltéků, až do oblasti Mexického údolí.

Označení Aztékové je však trochu nepřesné. Sami se nazývali jako Mexikové. Jednalo se o skupinu, která se oddělila od původního velkého kmenu Aztéků ze severu. Právě Mexikové se vydali do údolí k jezeru Texcoco. Zde je jejich působení doloženo během počátku 14. století, kdy se ovšem jednalo o nevýznamný a slabý kmen, který byl napadán okolními nepřáteli, což je vedlo k neustálým přesunům. Přesto je dnes užívané především pojmenování Aztékové.

Po neustálých šarvátkách došli až do bažinatých, neobydlených částí jezera Texcoco, které vytvářely malé ostrůvky. Právě zde měl podle pověsti na kaktus sednout orel, mající v zobáku hada. To mělo být božím znamením pro lid Aztéků k založení města, které zde také založili. Stal se jím Tenochtitlán, který se následně stal ohromnou metropolí. K růstu města docházelo díky rafinovanému postupu Aztéků, kteří vytvářeli umělé ostrůvky, kterými zvětšovali užitkovou plochu. Na těchto ostrůvcích vznikala obydlí, ale také pole, což zajišťovalo dostatečnou produkci pro obživu obyvatel města. To do budoucna tvořila pravidelná síť ulic, komplexy budov, pyramidy, tržiště, hřiště pro míčovou hru a další objekty. Celkově zde mohlo žít 125 000 až 150 000 lidí.

Aztékové přitom museli i prvních letech svého nového, malého státu, doslova bojovat o svou existenci, která spočívala v bojích s okolními mocnými městy. Boje pak vystřídaly diplomatické jednání a výhodné sňatky, což vedlo až k výhodným spojenectvím. Významnou roli v rozvoji říše Aztéků hrálo založení tzv. Trojspolku, tedy spojenectví tří měst – Tenochtitlanu, Texcoca  a Tlacopanu. Tato aliance tří mocných měst se dokázala zbavit dalších rivalů v oblasti Mexického údolí, což následně v druhé polovině 15. století umožnilo Aztékům expanzi i do dalších částí země, až jejich říše pokryla značnou část území dnešního státu Mexiko.

Jejich společnost rozvíjela i různé kulturní a umělecké vzorce. Ať už šlo o užívání kalendáře a obrázkového písma, astronomická pozorování i rozvoj společensko-právních a obchodních aspektů. Vedle toho vytvořili Aztékové krásné drobné i monumentální kousky umění v podobě sošek, oltářů, pyramid a chrámů, ale i zlatých šperků či keramických, krásně malovaných pohárů.

Významnou roli v životě Aztéků ale hrála válka v honbě za dobytím a ovládnutím nového území. Místy však zůstávaly ostrůvky nezávislých, vzdorujících městských států, s kterými Aztékové vedly nekonečné boje. Válečníci se těšili značného uznání. Aztékové věřili, že pokud válečník zemře na bojišti, nebo na obětním oltáři, změní se po smrti v kolibříka a může tak doprovázet Slunce na jeho pouti od úsvitu k zenitu. Válkou však Aztékové necílili jen k dobývání území, ale také k získávání zajatců. Takové války se nazývaly „květinové války“. Šlo o to získat co největší počet zajatců, kteří byli následně na velkém chrámu v centru hlavního města před davy lidí obětováni. Jednalo se do jisté míry o skutečná jatka. I když bylo obětování lidí součástí mnoha civilizací Střední Ameriky, Aztékové tyto praktiky dovedli až na hranici únosnosti. Denně mohly být obětovány i stovky lidí, během týdne pak několik tisíc.

Není divu, že jejich ideologický a náboženský koncept, stejně jako jejich snaha o nadvládu, vedla u mnoha sousedních států k velké nevůli a odporu. Právě toho využili Španělé, když sem v roce 1519 připluli. Jejich posádka čítala jen několik set mužů, ovšem domorodých bojovníků, kteří se připojili na jejich stranu proti Aztékům, bylo nad desetitisíce. Dobývání říše Aztéků pomocí křivých slibů, lží, intrik, zajetí a následně pomocí lidské a palebné síly, doprovázené vyhladověním, tak umožnilo Španělům a jejich spojencům dobytí říše za cca dva a půl roku. Říše Aztéků padla v létě roku 1521. Ovšem z jejího pádu se ostatní kmeny neradovali dlouho, jelikož se následně dobyvatelská síla Španělů obrátila proti nim.

Související

Výtvarné ztvárnění dobytí Tenochtitlánu.

500 let od dobytí Mexika. Jak vypadaly poslední chvíle Aztécké říše?

V letošním roce uplynulo přesně 500 let od dobytí dnešního Mexika, respektive Aztécké říše, Španěly. V srpnu roku 1521 bylo pod vedením Hernána Cortése definitivně dobyto hlavní město Aztéků - Tenochtitlán. Společně s městem padla téměř 200 let stará říše, což znamenalo začátek konce starého světa.
Mexiko, ilustrační foto

Obřadní věž Aztéků vydala tajemství. Archeologové našli dalších 119 lebek

Archeologové našli v mexické metropoli dalších 119 lebek, které byly součástí obřadní věže vystavěné Aztéky před více než 500 lety. Informovalo o tom v pátek mexické ministerstvo kultury. Místo nálezu, kde byly v předchozích pěti letech objeveny stovky lebek, včetně dětských, leží v centru Mexika nedaleko katedrály.

Více souvisejících

Aztékové historie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy